Metro jezdí až do Letňan

Praha - Obyvatelé pražských čtvrtí Střížkov, Prosek a Letňany se mohou od 9. května 2008 svézt metrem až ke svým domovům. Prodloužení linky C o tři stanice na severovýchodní okraj hlavního města stálo 15,5 miliardy korun. Základní kámen úseku IV.C2 byl slavnostně položen koncem května 2004. Zkušební provoz na 4,6 kilometru dlouhém, částečně raženém a zčásti hloubeném dvoukolejném tunelu byl zahájen v březnu 2008. O vzhled trojlístku nových stanic, v jejichž okolí bydlí kolem 50 000 lidí, se postarali tři různí architekti. Díky tomu každá z nich získala svou nezaměnitelnou podobu.

Zřejmě nejpůsobivější je v tomto ohledu stanice Střížkov z ateliéru Patrika Kotase, jejímž dominantním prvkem je dvojice protínajících se bílých oblouků. Velkorysé prosklení stěn i stropu zajišťuje neobvykle vydatný přísun denního světla až na perony. V této souvislosti není bez zajímavosti, že Kotas je autorem podobně vzdušně působící stanice Rajská zahrada na lince B a spolu s architektem Jaroslavem Smolou je podepsán pod návrhy zastávek na tramvajové trati z Hlubočep na Barrandov.

Konečná linky C v Letňanech od Miroslava Mroczeka se pro změnu vyznačuje zvlněným stropem, jenž vzbuzuje dojem, jako by se vzdouval ve větru. Stanice může kromě vzhledu zaujmout i svými rozměry. Na délku má rekordních 592 metrů a nástupiště je z kapacitních důvodů o třetinu širší, než je na lince obvyklé.

  • Stanice metra Prosek autor: Jaroslav Fiala, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/212/21157.jpg
  • Stanice metra Prosek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/208/20797.jpg
  • Stanice metra Střížkov autor: Jaroslav Fiala, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/212/21178.jpg
  • Stanice metra Střížkov autor: Jaroslav Fiala, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/212/21180.jpg

I rok po svém uvedení do provozu zůstává spojení Ládví s Letňany nejmladší součástí celé sítě metra. Linka C se ale shodou okolností může pochlubit i opačným rekordem. Trať z Kačerova na Florenc je vůbec nejstarším úsekem pražské podzemní dráhy.

Po loňském prodloužení měří „céčko“ přibližně 22,5 kilometru a má rovné dvě desítky stanic. Cesta z jedné konečné na druhou soupravě zabere kolem 35 minut. Součástí linky je i nejdelší mezistaniční úsek metra, který leží mezi zastávkami Nádraží Holešovice a Kobylisy a měří 2 749 metrů. K těmto číslům se linka propracovávala postupně řadu let. Již zmíněný první úsek mezi Kačerovem a Florencí z roku 1974 byl o šest let později protažen na konečnou Háje. V roce 1984 se Pražané svezli až k holešovickému nádraží, čímž ale expanze „céčka“ na delší dobu skončila. Teprve před pěti lety, v červnu 2004, se cestující metrem dostali až do Ládví. Důvodem pro tak velké zdržení byla kromě obligátních problémů se zajištěním finančních prostředků i nutnost překonat tok Vltavy u Troji. Tato přírodní překážka s komplikovanými geologickými podmínkami přiměla stavitele k využití netradiční technologie. Dva stosedmdesátimetrové železobetonové tubusy vznikly v suchém doku na břehu řeky, a teprve poté byly zasunuty do rýhy na dně Vltavy a zasypány.

Celková délka všech tří linek pražského metra v současnosti překračuje 59 kilometrů, na kterých cestujícím slouží 57 stanic. Oba údaje by se přitom měly už v dohledné budoucnosti začít měnit. Plány na další rozšíření sítě podzemní dráhy počítají s prodloužením linky A až na letiště v Ruzyni. První fáze stavby už má územní rozhodnutí a s její výstavbou by se mohlo začít ještě letos. Z Dejvic do Motola by se měli první cestující svézt v roce 2014. Až na letiště by mohlo metro dorazit kolem roku 2018. Řadu let se také hovoří o zcela nové lince D z centra města na Pankrác a dále do Písnice. S výstavbou prvního úseku mezi Pankrácí a Novými Dvory by se mohlo začít v roce 2011, a v celé délce by linka mohla začít fungovat o 11 let později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...