Městský okruh v Monaku je stále nejpopulárnější okruh F1

Monte Carlo - Autoklub v Monaku, druhé nejmenší zemi planety, tvořil na počátku 20. století historii světového motosportu. Jeho představitelé Anthony Noghes a Luis Chiron jako první nechali nejvýkonnější stroje závodit na okruhu vytyčeném přímo ve městě 14. dubna 1929. Velká cena Monaka se od té doby stala nejpopulárnějším závodem a pilířem mistrovství světa vozů F1. Formule tak dnes prolétávají kolem hotelů Paříž, Columbus či Grand a několika vyhlášených kasin.

Na počátku byla žádost monackých funkcionářů z roku 1928, aby jejich autoklub obdržel národní status. Jako problém se ukázala podmínka předchůdce dnešní Mezinárodní automobilové federace (FIA), že žadatel musí výhradně na svém území pořádat významný motoristický podnik. Monačtí sice již od roku 1911 organizovali Rallye Monte Carlo, jenže ta byla koncipována jako hvězdicovitá jízda ze všech koutů Evropy. V Monaku a okolí se závodilo až v závěrečné části soutěže.

U zrodu okruhu stáli Noghes a Chiron 

Zakladatel monackého autoklubu Anthony Noghes proto přišel s nápadem postavit závodní trať přímo v ulicích města. Jeho myšlenku podpořil slavný závodník a místní rodák Luis Chiron a patronát nad akcí převzal monacký princ Louis II.

První závod v roce 1929 nebyl součástí evropského ani jiného šampionátu a startovalo se v něm na pozvání. Zúčastnit se nemohl jeho propagátor Chiron, který ve stejný den musel plnit dříve sjednané závazky v americkém klání 500 mil Indianapolis. Vítězem se stal britský emigrant William Grover závodící pod pseudonymem Williams na voze značky Bugatti, s nímž v úzkých a hrbolatých ulicích dosahoval rychlostí mezi 80 a 143 km/h.

Od roku 1955 se trať příliš neměnila 

Až do druhé světové války se v Monaku závodilo v rámci evropského šampionátu. V roce 1950 byl podnik hned jako druhý po britském Silverstone začleněn do nově vzniklého mistrovství světa vozů F1. Od roku 1955 se koná nepřetržitě.

Samotná trať se v průběhu let příliš neměnila. Vede ulicemi čtvrtí Monte Carlo a La Condamine s jachetním přístavem, v němž v roce 1955 Alberto Ascari utopil svou Lancii poté, co nedobrzdil do šikany. Okruh má netradičně kopcovitý profil, měří 3,34 km a nachází se na něm 18 zatáček.

Městský okruh v Monaku
Zdroj: ČT24/www.easy-incentive.eu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...