Lužice (Hodonínsko) – Lužice na Hodonínsku se zařadily mezi obce, které si pořídily vlastního strážníka. Doufají, že díky němu se obci podaří snížit počet případů drobné kriminality, vandalismu a černých skládek. Lužice neodradily ani vysoké vstupní náklady - zhruba jeden milion korun.
Menší obce investují do vlastní bezpečnosti. Svého strážníka mají už i Lužice
Lužice dvanáct let hlídala bezpečnostní agentura, vloni na podzim se ale zastupitelé rozhodli, že chtějí vlastního strážníka. „Zejména v období víkendů docházelo k ničení obecního majetku, znečišťování veřejného prostranství a vulgarnímu chování. Množily se nám také případy vykradení rodinných domů a chat,“ popsal důvody, které vedly ke zřízení obecní policie, starosta Lužic Jaroslav Kreml (nez.).
Miroslav Bartyzal nastoupil na pozici obecního strážníka minulý týden, zastupitelé i místní do něj vkládají velké naděje. „Řeším především veřejný pořádek a snažím se také preventivně působit na starší spoluobčany a mládež. Policista má sice kompetence malinko vyšší, ale moje kompetence strážníka jsou dostačující,“ popsal náplň svojí práce bývalý kriminalista.
Zřízení obecní policie je pro lužický rozpočet velkou zátěží. Jen vstupní náklady obec vyčíslila na jeden milion korun. „Plat strážníka vyjde na 400 tisíc korun ročně, navíc jsme museli vybavit služebnu a koupit auto. Něco bude stát i kamerový systém,“ dodal Kreml.
Zastupitelé vynaložených prostředků nelitují. „Bezpečnost je něco, co se nedá poměřovat penězi. Naší prioritou je udržení bezpečnosti a pořádku,“ reagoval Kreml. Letos sice obec počítá jen s jedním strážníkem, příští rok by ráda zaměstnala ještě druhého.
Mimo to Lužice také poprvé ve své historii zřídily přestupkovou komisi. „Chceme, aby každému bylo jasné, že za přestupek každého čeká adekvátní trest. To se v minulosti nedělo, protože jsme komisi neměli a sankce se víceméně neukládaly,“ dodal Kreml.
Zřizování obecní policie není systémové řešení, myslí si starosta Lužic
„Zřízení obecní policie a s tím související náklady nebudou moct realizovat menší obce nebo obce, které mají v dané chvíli napjatý rozpočet, což v důsledku bude znamenat, že do těchto lokalit bude vytlačována kriminalita z obcí, kde bude obecní policie fungovat. Myslím si, že je to nesystémové v rámci republiky.“
Vlastní policii mají už třiadvacet let také v nedaleké Strážnici. Čtyřčlenná jednotka tráví většinu dne v terénu řešením drobných přestupků. „Teď tady máme nově stanovenou značku zákazu zastavení, takže na to lidi upozorňujeme,“ popsal jeden ze strážníků.
Nejvíce práce mají strážníci při letních folklórních slavnostech. „Pořádáme folklórní festival, strážnické vinobraní a další akce. Naši strážníci nám pomáhají zabezpečit zhruba třicet akcí do roka,“ popsal strážnický tajemník Jaroslav Gazda.
Obecní nebo městskou policii má v Jihomoravském kraji téměř 50 obcí, ve Zlínském skoro dvacet. A to včetně všech krajských a bývalých okresních měst.
I při těchto akcích je nejnáročnější uřídit dopravu. „Řízení dopravy při těchto akcích je náročné, protože jsou tady velice úzké ulice. Je proto důležité osadit je značkami a kontrolovat jejich dodržování,“ řekl strážník Leo Dubek. Roční provoz policie obec vyjde na dva miliony korun.
Řada obcí peníze na obecní policii v rozpočtu nenajde
Náklady, které jsou s provozem obecní policie spojené, ale řadu starostů a zastupitelů odradily. Obce proto často volí jiné varianty – sdílení městské policie, zaměstnání tzv. inspektorů veřejného pořádku nebo využití služeb bezpečnostních agentur. Alternativy vyjdou levněji než obecní policie.
Alternativy obecní policie
Každá obec se může rozhodnout sama, jestli chce mít svoji obecní policii, nebo ne. O tom rozhoduje zastupitelstvo obce. Pokud si obec nezřídí svou „vlastní“ obecní policii, může plněním jejích úkolů pověřit:
- některého zaměstnance obecního úřadu
- obecní policii jiné obce, a to na základě dohody s touto jinou obcí
- starosta obce může alespoň v některých záležitostech požádat o spolupráci přímo Policii ČR
- bezpečnostní agentury - problémem je, že v některých případech využívají pravomoce, které ale zákon svěřuje pouze strážníkům. Takové chování je ale nelegální.
(zdroj: Férová policie, projekt Ligy lidských práv)
O městskou policii se dělí například Židlochovice, Žabčice, Blučina a Vojkovice na Brněnsku. Náklady na provoz služebny, aut a plat pěti strážníků se rozpočítá mezi obce. Každou vyjde přítomnost mužů zákona v ulicích na několik set tisíc korun.
I když inspektoři nemají takové pravomoci jako strážníci, obce jsou s jejich prací spokojené. Třeba Miroslav Kettner dohlíží na pořádek v ulicích Tišnova už bezmála dva roky. Nejčastěji řeší špatné parkování a problémy na veřejných prostranstvích – ať už neukázněné pejskaře nebo opilce. „Lidé si na mě už zvykli. Myslím si, že je to díky vzájemnému respektu,“ dodal bývalý pražský strážník. Ještě déle – více než deset let – mají svého inspektora také v Kuřimi.
Třeba v Bystřici nad Perštejnem zrušili městskou policii kvůli velkým výdajům už před více než patnácti lety. Od roku 2008 využívají služeb bezpečnostní agentury. „Jsme s hlídáním města bezpečnostní agenturou spokojeni. Standardně mají strážníci agentury dvě směny během týdne a o víkendu dohlížejí na bezpečnost ve městě hlavně v nočních hodinách. Když jsou nějaké mimořádné akce typu pouti, přiobjednáme si zajištění této akce u agentury. Stojí nás to kolem půl milionu korun ročně,“ řekl před časem starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska (ČSSD).