Masarykova univerzita otevřela novou knihovnu. Staví i ostatní vysoké školy

Brno - Novou moderní knihovnu na své ekonomicko-správní fakultě dnes otevřela Masarykova univerzita. Stavba za padesát milionů korun ale rozhodně není jedinou vysokoškolskou budovou, která právě v Brně vyrůstá. Masarykova univerzita kromě ní ještě čeká na dokončení přístavby filozofické nebo informatické fakulty. Ve velkém své areály rozšiřují i ostatní brněnské vysoké školy. Trend je přitom jasný – soustředit co nejvíce laboratoří a učeben do kampusů.

„Od roku 1998 narostl počet našich studentů z 1 600 na více než čtyři tisíce. Tomu odpovídají také zvýšené nároky na prostory pro uložení knihovního fondu, individuální studium nebo práci ve skupinách,“ zdůvodnil rekonstrukci ředitel projektu a tajemník Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity Jan Slezák.

Při rekonstrukci, která začala v květnu minulého roku, byla kapacita knihovny rozšířena z 60 tisíc na 90 tisíc svazků. Vznikly také klidové zóny, které jsou fyzicky i zvukově oddělené od provozní části knihovny. Oprava stála 50 milionů korun.

Knihovna rozhodně není jedinou stavbou či opravou, na které se v současnosti Masarykova univerzita podílí. Celkové náklady na právě probíhající stavby či přestavby činí téměř 1,8 miliardy korun, které má univerzita převážně z evropských strukturálních fondů. U budovy fakulty informatiky například vyrůstá nové pětipatrové průčelí a také sedmipatrová přístavba, která poskytne zázemí vědeckotechnickému parku a podnikatelskému inkubátoru. 

Podobně se rekonstruuje i areál filozofické fakulty, kde dvě staré a nevyhovující budovy nahrazuje nová stavba. V bohunickém kampusu se zase dostavují čtyři pavilony pro biology z přírodovědecké fakulty a prostory pro část vědeckého centra CEITEC. Všechny tyto práce by měly být hotovy v roce 2014.

Kromě moderního zázemí pro akademiky a studenty mají současné rekonstrukce ještě další rozměr. „Jakmile budou všechny probíhající práce hotové, velká většina našich pracovníků už bude sídlit v prostorách, které jsou ve vlastnictví univerzity,“ dodala mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. 

2 minuty
Masarykova univerzita se postupně sestěhovává do kampusů
Zdroj: ČT24

Kampusy postupně rozšiřují i ostatní brněnské univerzity

Svá pracoviště postupně sestěhovává také Vysoké učení technické (VUT). Naposledy v prosinci loňského roku otevřelo nový komplex Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií za více než miliardu korun. „Nový objekt na ulici Kolejní je završením koncentrace výzkumných a výukových aktivit do důstojných prostor vzdělávacího komplexu, který zabezpečí kvalitní podmínky pro rozvoj magisterského, a především doktorského studia,“ popsal rektor VUT Karel Rais a dodal, že do značné míry se o sestěhování jednotlivých pracovišť rozmístěných dříve po celém Brně postaralo už před dvěma roky otevření budovy na adrese Technická 10. Dříve přitom situace byla poněkud chaotičtější. „Jenom fakulta elektrotechniky byla kdysi rozmístěna asi na padesáti místech po celém Brně,“ uvedl Rais příklad.

Nový komplex FEK VUT
Zdroj: ČT24/VUT Brno

Univerzitní budovy v Brně

Přípravy hned dvou nových budov právě finišují na třetí největší brněnské vysoké škole – Mendelově univerzitě (MENDELU). „Dva nové pavilony označované písmeny M a X již byly předány jako hrubé stavby, v březnu by se měly kolaudovat a v červnu otevřít,“ popsala mluvčí univerzity Kateřina Brettschneiderová Loutocká. Zatímco budova X bude sloužit spíše jako zázemí a kromě serverovny nabídne například novou menzu, v pavilonu S najdou nové laboratoře biotechnologické obory. „Na střeše jsou už teď viditelné skleníky, v budově bude také například zařízení pro rybáře,“ vyjmenovává mluvčí. Výdaje na projekt obou budov, které se právě dokončují v kampusu univerzity v Černých Polích, dosahují 619 milionů korun. Většina peněz pochází z evropských fondů.

Své prostory průběžně rozšiřuje i Veterinární a farmaceutická univerzita (VFU). Podobně jako MENDELU zůstává ve svém kampusu na Palackého třídě. Naposledy na konci loňského roku univerzita otevřela Ortopedické centrum a jízdárnu pro koně. Další stavba v areálu nedávno začala. „Jedná se o nový pavilon farmacie. Čtyřpatrová budova v severní části kampusu nabídne posluchárny i laboratoře,“ upřesnil mluvčí VFU Petr Chmelař. Stavba, která by měla být hotová na podzim příštího roku, má sloužit zejména studentům magisterského či doktorského studia a akademickým pracovníkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...