Kyjovské muzeum odhalilo tajemství Langobardů

Kyjov – Jaké byly osudy germánského kmene Langobardů, který se v 5. století usídlil na českém území? Na tuto i další otázky se návštěvníkům snaží odpovědět výstava ve Vlastivědném muzeu v Kyjově. Právě v Kyjově našli archeologové před dvěma lety rozsáhlé langobardské pohřebiště. Část exponátů, které vědci při průzkumu objevili, teď muzeum představuje na výstavě Tajemství Langobardů.

V prosinci 2010 skončil v Kyjově téměř půlroční archeologický výzkum, který prováděli odborníci z Masarykova muzea v Hodoníně. Archeologové při něm objevili unikátní lokalitu s pohřebištěm, nad kterou měla původně parkovat auta z blízkého obchodního domu. Záchranný průzkum odhalil například nepoškozený hrob langobardského válečníka, jehož meč s bronzovou hlavicí se dochoval téměř kompletní. V hrobě byly uloženy i štít a kopí, kromě zbraní byl bojovník pohřben i se svým koněm a psem. 

Kdy a kam na výstavu?

Výstava Tajemství Langobardů se koná ve Vlastivědném muzeu Kyjov od 19. listopadu 2012 do 28. února 2013. Děti do 6 let mají vstup zdarma, dospělí zaplatí 30 korun, studenti a senioři polovinu.

Předměty, které archeologové objevili, mají ambice přepsat některé kapitoly učebnic dějepisu. Letopočty v nich uváděné totiž nesouhlasí se stářím věcí objevených v hrobech. „Doposud jsme na základě písemných pramenů předpokládali, že Langobardi odcházeli už od první půlky šestého století, ale je jasné, že tady museli zůstat mnohem déle – určitě je tam rozdíl padesáti až osmdesáti let,“ vysvětlil archeolog Jaromír Šmerda. 

3 minuty
Výstava Tajemství Langobardů
Zdroj: ČT24

Pohřebiště se skládalo z celkem 250 hrobů. Kromě langobardských ostatků našli archeologové také zhruba desítku hrobů, které náleží do nejstarší doby bronzové, tedy přibližně do doby dva tisíce let před naším letopočtem. 

Langobardi

Západogermánský kmen Langobardů k nám přišel na konci 5. století odněkud ze severního Německa. Na českém území sídlili Langobardi zhruba jedno století, aby se pak přesunuli do severní Itálie, kde brzy ovládli velkou část poloostrova. Langobardi byli zemědělci. Na dobytém území se brzy ustavila langobardská říše v čele s králem, který sídlil v Pávii. Svoji moc však neuplatňoval důsledně, a tak se langobardské království stalo konglomerátem 36 vévodství, z nichž si některá počínala velmi samostatně.

Kromě toho se Langobardi snažili ovládané území dále rozšířit. Roku 751 dobyli Ravennu a začali ohrožovat i papežský Řím. O dvě dekády později dobyl jejich říši Karel Veliký a začlenil langobardské území do franského. Severní Itálie se začala ve středověku nazývat Lombardií – zemí Langobardů.

Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...