Knížecí rodina Salmů se přijela do Valtic podívat na vzácnou rodinnou korunu

Valtice- Naprostou raritu – čerstvě zrestaurovanou knížecí korunu rodu Salmů z 18. století mohou návštěvníci zámku ve Valticích obdivovat už od začátku července, kdy koruna doplnila výstavu Rytíři Řádu Zlatého rouna na Moravě. Dnes se na ní ovšem přijela podívat téměř celá knížecí rodina Salmů. Nejstarší syn tohoto významného knížecího rodu nosil korunu pouze při nejslavnostnějších ceremoniích. Vedle Svatováclavské koruny je to podle odborníků jediný korunovační klenot na území České republiky.

„Pro nás je to veliká radost, ale hlavně překvapení, protože korunu vidíme vůbec poprvé v životě,“řekla dnes devětasedmdesátiletá starohraběnka Marie Salmová, která do Valtic přijela se svou o deset let starší sestrou Idou a syny Georgem a Leopoldem.

Řád zlatého rouna

Rytířský řád založený roku 1430. Jako spolek rytířů byl organizovaný po vzoru duchovních rytířských řádů. Později byl stále více privilegovaným a byl udělovánvelmistrem jako odměna za zásluhy. Řádový odznak tvoří na řetězu zavěšená zlatá beránčí kůže.

Zdroj: Wikipedie

1 minuta
Sestry Salmovy o korunovační knížecí koruně ve Valticích
Zdroj: ČT24

„Když jsme byly malé, koruna už se nepoužívala a byla zřejmě uložená mezi rodinnými cennostmi. Ani se o ní doma moc nemluvilo. O řádech zlatého rouna ano, ale korunu jsme znali jen ze starých obrazů. Je to  opravdu krásný okamžik vidět ji a dokonce opravenou,“dodala Ida Salmová.

Po roce 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů rodině zabaven majetek, zůstala koruna spolu s dalšími rodinnými cennostmi v depozitáři v sídle Salmů v Rájci nad Svitavou. Na korunu se pak úplně zapomnělo. Až nedávno ji našel kurátor výstavy Rytířů Řádu Zlatého rouna na Moravě Michal Konečný.

„Musím říct, že to byla veliká náhoda. Poté, co jsme z výstavy ve Valticích museli vrátit Kolowratský meč, hledali jsme opět něco, čím bychom expozici ozvláštnili a doplnili. To se nám, myslím, podařilo,“dodal Konečný.

Rytíři Řádu zlatého rouna

Jejich poslání zůstává po staletí stejné. Je jím dodržování rytířských ctností a ochrana katolické víry. Jedním z rytířů řádu je i současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberk.

„Je to naprostá rarita! Nic podobného v našich sbírkách Národního památkového ústavu nemáme. Je to ceremoniální knížecí koruna z konce 18. století a už jenom v tom samotném faktu, že existuje, tkví její zajímavost,“ řekl Petr Koupa, ředitel Národního památkového ústavu v Brně.

Rodina Salmů korunu využívala k reprezentaci. „První starohrabě, který byl povýšen v roce 1790 do knížecího stavu, ji nechal udělat hlavně z prestižních důvodů. On neměl k dispozici stát, do jehož čela by dosedal, když byl korunován, jak je jinak běžné. Navíc insignie si titulární knížata dělat nenechali, takže to je i taková kulturní zajímavost, která ukazuje na hrdost původního majitele koruny,“ pokračoval Kroupa.

I když ji poslední potomci rodu Salmů neznají, ceremoniální koruna nese jasné známky toho, že se používala často. „Neexistuje moc oficiálních záznamů a důkazů kromě několika obrazů, ale v podle restaurátorské zprávy je kůže na vnitřní straně koruny značně opotřebena dotykem, takže můžeme předpokládat, že byla často používána ,“ dodal Kroupa.

Konec sporu o majetek je v nedohlednu

Obě hraběnky dnes sršely vtipem a dobrou náladou. A to i přesto, že se na svůj rodinný majetek mohly dívat jen přes sklo vitrín. Salmové totiž už přes deset let vedou s Českou republikou restituční spor.

V případě rodu, který byl do druhé světové války jedním z nejzámožnějších  na Blanensku, hraje důležitou roli otázka československého občanství hraběte Huga Salma. V roce 1997 sice pražský městský soud uznal, že Salm po válce získal osvědčení o zachování československého občanství, zemřel však dříve, než mu bylo uděleno. O pět let později ale tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross rozhodl opačně a podobně postupoval i Nejvyšší správní soud. V srpnu 2005 pak sice verdikt ministerstva zrušil Ústavní soud, na jaře 2006 ale ministerstvo vnitra svoje zamítnutí zopakovalo. Salmové se proto opět obrátili na soud, zatím bez úspěchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...