Kampus Masarykovy univerzity bude později a bude dražší

Brno - Krize kolem výstavby univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích dosáhla vrcholu. Kvůli chybějícím penězům nezačalo ani po pěti měsících od výběrového řízení budování poslední etapy areálu v Bohunicích. Firmy, které ji měly postavit, proto svoji účast na projektu odřekly. Univerzita teď jednak musí sehnat chybějící peníze a musí také znovu vypsat výběrové řízení na dostavbu kampusu.

Pětimiliardová stavba stojí, protože nejsou peníze na položku v rozpočtu nazvanou kurzové ztráty. „Část financování kampusu je kryta půjčkou z Evropské investiční banky, která je v eurech a samozřejmě program je realizován v korunách,“ vysvětluje potíže rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.

Rozdíl mezi hodnotou eura v roce 2002, kdy stavba kampusu začala, a tou dnešní je 400 milionů korun. Tuto částku se od června letošního roku nepodařilo sehnat, ministerstvo školství proto odmítlo podepsat smlouvy na dokončení areálu a stavebním firmám zase došla trpělivost, takže od projektu odstoupily. „Proč se nepodařilo sehnat 400 milionů? Ta odpověď je někde mezi ministerstvem školství a ministerstvem financí,“ tvrdí Petr Fiala. „My za to nemůžeme, to ministerstvo financí,“ přehazuje odpovědnost Michal Pilin, ředitel odboru investic z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, na své rezortní kolegy. „Bylo to špatnou komunikací mezi univerzitou a ministerstvem školství,“ brání se náměstek ministra financí Eduard Janota.

Dostavba kampusu se prodlouží o několik let a prodraží asi o miliardu. Jednotlivé fakulty navíc dál musí zůstat v nejrůznějších pronájmech a provizoriích. „Zejména nám v tuto chvíli chybí přednáškové prostory, které měly být součástí právě této dostavby,“ vypočítává důsledky zpoždění při výstavbě kampusu kvestor univerzity Ladislav Janíček.

Univerzita teď hodlá prostavět alespoň peníze, které má na účtu a nezbývá jí než čekat na potřebných 400 milionů. Teprve pak může počítat s celou částkou na dostavbu kampusu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...