Uherské Hradiště - Čeká Jarošov skutečně referendum o odtržení od Uherského Hradiště? S odpovědí má pomoci dnešní první setkání zastánců odtržení s obyvateli Jarošova. Na veřejnou diskusi do tamního pivovaru dorazily desítky místních, sál pro 150 lidí je zaplněný do posledního místa. Pro vypsání referenda o odtržení musí jeho zastánci získat podpisy 30 procent jarošovských voličů, dnes večer tak místní dostanou první příležitost petici podepsat.
Dnes večer je v sále jarošovského pivovaru vyprodáno. Zhruba 150 míst k sezení nestačilo, lidé zaplnili sál do posledního místa i na stání. Na veřejnou diskusi o zvažovaném odtržení Jarošova dorazil i místostarosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS), který se pokoušel lidi přesvědčit o výhodách spojení s Uherským Hradištěm. Nakonec ale větší prostor nedostal a byl vyzván, ať své názory přednese na setkání, které uspořádá velká radnice.
Přípravný výbor se během večera především snažil seznámit lidi s právními aspekty odtržení, řešil se například i uvažovaný rozpočet. Podle Jarošovských jsou hlavní důvody pro samostatnost obce tři – připadají si ze strany velké radnice dlouhodobě podfinancovaní, místní dobré ekonomické vyhlídky by jim mohly přinést očekávaný profit a radní v Uherském Hradišti jejich zájmy údajně přehlíží. Za poslední kapku označili zprávu, podle které město získalo mnohamilionovou dotaci od Evropské unie na podporu chudých částí, ale Jarošov z nich neuvidí ani korunu.
Jarošov je součástí Uherského Hradiště už čtyřicet let. Žije v něm přes dva a půl tisíce obyvatel. Má vlastní mateřskou a základní školu, kulturní dům, dům s pečovatelskou službou, hřiště i několik obchodů. Zákonem stanovené podmínky pro odtržení splňuje. Aby se však městská část mohla osamostatnit, musel by Jarošov vypsat referendum. Toho by se musela zúčastnit minimálně polovina obyvatel a nadpoloviční většina z nich hlasovat pro odtržení.
Na setkání dorazili nejen zastánci odtržení, ale i řada místních, kteří ještě nejsou rozhodnutí a chtěli si poslechnout argumenty a případné perspektivy samostatného Jarošova. Pokud by anketa i referendum dopadly úspěšně, obec by mohla získat samostatnost už v roce 2014.
„Snažili jsme se zjistit, jaké důvody vedly skupinu, která to řídí, k odtržení, ale nedozvěděli jsme se to,“ řekl starosta Uherského Hradiště Květoslav Tichavský (ODS).
Podle vedení města nemůže být o přehlížení řeč. Za posledních pět let město například vybudovalo cyklostezku z Mařatic do Jarošova za téměř deset milionů, dalšího 8,4 milionu korun investovalo do zateplení a přestavby jídelny jarošovské základní školy a 150 tisíci přispělo na rekonstrukci kostela. „Celkem do Jarošova plynulo více než 20 milionů korun,“ řekl místostarosta Stanislav Blaha (ODS).
Jak se vede malé obci po odtržení? Želechovice nad Dřevnicí jsou spokojené
Zastánci odtržení už se sešli s vedením obce Želechovice nad Dřevnicí, která se od Zlína odtrhla před čtyřmi lety. Jarošovským řekli, jaké jsou jejich pozitivní i negativní zkušenosti s odtržením. Po dvaceti letech obec bude mít vodovod, opravu školy a rekonstrukci kanalizace. „Ekonomicky se dneska může uživit každá obec. Nehledě na to, že jako obec s téměř dvěma tisíci obyvateli, dostáváme dost peněz, které nám stačí,“ popsal starosta Michal Špendlík (nez.).
