Felix Wankel vyvinul nový druh spalovacího motoru s rotujícím pístem

Berlín - Když bylo Felixi Wankelovi 17 let, zdál se mu údajně sen, v němž se projížděl v automobilu s motorem vlastní a zcela nové konstrukce. Trvalo čtyři desítky let, než si tento technický samouk svůj klukovský sen splnil. Oficiální informaci o převratném motoru s rotačním pístem zveřejnila německá společnost NSU 24. listopadu 1959. Navzdory původním očekáváním však Wankelův vynález revoluci do automobilového průmyslu nepřinesl. Komplikace s používáním motoru vedly k tomu, že když Felix Wankel v roce 1988 umíral, ztratila už většina automobilek o jeho vynález zájem. Jediným výrobcem, jenž nad motorem s rotujícím pístem dodnes nezlomil hůl, a dále ho vylepšuje, je Mazda.

Wankela přitahovalo vše, co vonělo benzínem

Na to, že se Felix Wankel jednou zapíše do historie automobilismu, by si v jeho mládí vsadil asi jen málokdo. Otcova smrt v první světové válce jeho rodinu připravila o finanční zajištění nutné ke studiu na vysoké škole, a tak ho matka poslala do učení k jednomu z nakladatelů v Heidelbergu. Formální technické vzdělání mu tedy zůstalo odepřeno.

O co méně nakladatelského učedníka Wankela zajímaly knížky, o to více jej přitahovalo vše, co vonělo benzínem. Ve dvaadvaceti si zřídil dílnu, v níž spolu se svým kamarádem sestrojil kapotovanou tříkolku. K pohonu vozítka sloužil motor klasické konstrukce, a zřejmě jeho nepravidelný chod provázený vibracemi přiměl Wankela k hledání alternativy. Cesta k motoru, v němž by byl vratný pohyb pístu nahrazen jeho rotací, však byla dlouhá.

Podobu Wankelovu agregátu dal Hanns-Dieter Paschke

Jedním z problémů, s nimiž se musí konstruktér jakéhokoliv spalovacího motoru utkat, je utěsnění pístů. Samouk Wankel se do této problematiky dokázal vpravit rychle a natolik úspěšně, že jeho výsledky zaujaly i slovutné odborníky. V roce 1936 si tak mohl založit vlastní firmu, jejíž služeb při vývoji motorů využívalo kromě automobilky BMW i říšské ministerstvo letectví. Technická spolupráce na nacistickém zbrojním programu sice Wankelovi přinesla hmotné zabezpečení, ale po skončení války byl kvůli ní krátce zatčen. 

Jedním z těch, kdo si potenciál vynálezu i přes jeho problémy uvědomovali, byl Hanns-Dieter Paschke z německé automobilky NSU, s níž Wankel od počátku padesátých let spolupracoval. Právě Paschke dal agregátu podobu, v jaké je znám dodnes, tedy s rotujícím pístem a statickou komorou. Dokončení vývoje revolučního motoru oznámila společnost NSU na podzim 1959.

O novátorské řešení byl mezi automobilkami zájem

První auto s rotačním motorem začala v roce 1964 prodávat samotná firma NSU. Licenci na motor od ní zakoupily ale i další automobilky, mimo jiné francouzský Citroën nebo japonská Mazda. Není bez zajímavosti, že s Wankelovým motorem koketovala svého času i ruská Lada a na jeho vznětové variantě pracoval výrobce luxusních vozů Rolls-Royce.

Revoluce v pohonu automobilů se však navzdory slibným začátkům nekonala, a to hned z několika důvodů. Rotační motor měl ve srovnání s konvenčním řešením vyšší spotřebu paliva i oleje, což v období ropných šoků řadu potenciálních kupců odradilo. Jako problematické se v praxi ukázalo také utěsnění pístu, které se rychle opotřebovávalo a bylo zdrojem poruch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...