Jižní Morava – Brněnští vědci přišli na to, proč bílá plíseň, která v Severní Americe doslova zdecimovala tamní populaci netopýrů, ty české neohrožuje. Podle vědců nemoc způsobující syndrom bílého nosu nepochází z Ameriky, jak se dlouho předpokládalo, ale z Evropy. Čeští netopýři jsou vůči plísni pravděpodobně imunní.
Evropští netopýři kvůli syndromu bílého nosu neumírají
Brněnští vědci zkoumali netopýry se syndromem bílého nosu dva roky v průběhu zimy. „Zatím jsme nenašli masivní úhyny, k jakým dochází v Americe. Může to mít dva důvody - to, že se naši netopýři s takovou infekcí už v minulosti setkali a mají proti ní potřebné protilátky, nebo to, že jako dlouhověká zvířata neuhynou hned, ale nemoci se kumulují a oni pak zemřou náhle. Podle současných výsledků výzkumu se přikláníme spíše k první možnosti,“ popsal chiropterolog z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně Jan Zukal. K podobné katastrofě jako v Americe tak v Evropě nedojde.
Chiropterolog Jan Zukal o syndromu bílého nosu u netopýrů (zdroj: ČT24)
Stejná nemoc doslova zdecimovala populaci netopýrů v Americe. Dostala se tam pravděpodobně právě z Evropy. Během několika let na severovýchodě Ameriky kvůli syndromu bílého nosu uhynula třetina netopýrů. „Úhyn se nezastavil a šíří se dále na západ a ze Spojených států do Kanady. Nakažené už jsou bohužel i vzácné druhy netopýrů, kterým hrozí vyhynutí,“ řekla molekulární genetička z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně Natália Martínková.
Masivní úhyn amerických netopýrů způsobuje syndrom bílého nosu
„Američtí vědci při experimentech netopýry dlouhodobě vystavili této infekci a zhruba po 150 dnech tito jedinci uhynuli. Dokázali, že bílá plíseň může způsobit úmrtí těchto zvířat,“ uvedl Zukal. Evropští a američtí vědci už spojili svoje síly a snaží se zjistit, proč se netopýři za oceánem nedokáží s infekcí vypořádat.
Syndrom bílého nosu
Chomáčky bílé plísně se objevují na čenichu, boltci nebo křídlech netopýra. Geomykóza způsobuje dehydrataci organismu, proto se během zimního spánku netopýři častěji budí a snaží se napít. Na to spotřebují hodně energie, kterou čerpají z tukových zásob. Zcela vyhladovělí potom umírají.
ztrátu jejich orientace, během zimního spánku se netopýři mohou častěji budit a také způsobuje dehydrataci organismu. Nákaza se šíří z netopýra na netopýra, což je při společném zimování v jeskyni velmi snadné.