Evropští netopýři kvůli syndromu bílého nosu neumírají

Jižní Morava – Brněnští vědci přišli na to, proč bílá plíseň, která v Severní Americe doslova zdecimovala tamní populaci netopýrů, ty české neohrožuje. Podle vědců nemoc způsobující syndrom bílého nosu nepochází z Ameriky, jak se dlouho předpokládalo, ale z Evropy. Čeští netopýři jsou vůči plísni pravděpodobně imunní.

Brněnští vědci zkoumali netopýry se syndromem bílého nosu dva roky v průběhu zimy. „Zatím jsme nenašli masivní úhyny, k jakým dochází v Americe. Může to mít dva důvody - to, že se naši netopýři s takovou infekcí už v minulosti setkali a mají proti ní potřebné protilátky, nebo to, že jako dlouhověká zvířata neuhynou hned, ale nemoci se kumulují a oni pak zemřou náhle. Podle současných výsledků výzkumu se přikláníme spíše k první možnosti,“ popsal chiropterolog z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně Jan Zukal. K podobné katastrofě jako v Americe tak v Evropě nedojde.

2 minuty
Chiropterolog Jan Zukal o syndromu bílého nosu u netopýrů
Zdroj: ČT24

Stejná nemoc doslova zdecimovala populaci netopýrů v Americe. Dostala se tam pravděpodobně právě z Evropy. Během několika let na severovýchodě Ameriky kvůli syndromu bílého nosu uhynula třetina netopýrů. „Úhyn se nezastavil a šíří se dále na západ a ze Spojených států do Kanady. Nakažené už jsou bohužel i vzácné druhy netopýrů, kterým hrozí vyhynutí,“ řekla molekulární genetička z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně Natália Martínková.

Masivní úhyn amerických netopýrů způsobuje syndrom bílého nosu

„Američtí vědci při experimentech netopýry dlouhodobě vystavili této infekci a zhruba po 150 dnech tito jedinci uhynuli. Dokázali, že bílá plíseň může způsobit úmrtí těchto zvířat,“ uvedl Zukal. Evropští a američtí vědci už spojili svoje síly a snaží se zjistit, proč se netopýři za oceánem nedokáží s infekcí vypořádat.

Syndrom bílého nosu
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Chomáčky bílé plísně se objevují na čenichu, boltci nebo křídlech netopýra. Geomykóza způsobuje dehydrataci organismu, proto se během zimního spánku netopýři častěji budí a snaží se napít. Na to spotřebují hodně energie, kterou čerpají z tukových zásob. Zcela vyhladovělí potom umírají.

ztrátu jejich orientace, během zimního spánku se netopýři mohou častěji budit a také způsobuje dehydrataci organismu. Nákaza se šíří z netopýra na netopýra, což je při společném zimování v jeskyni velmi snadné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...