Dolům chybí vyučení horníci

Ostrava - V Moravskoslezském kraji chybí vyučení horníci. Zatímco před dvaceti lety jich z učilišť odcházely tisíce, teď jsou to pouhé desítky. Většina z nich získává praxi v dolech během letních prázdnin, aby mohli hned po škole nastoupit do práce. Tyto zkušenosti jim umožňují lépe obstát v jejich zaměstnání a přizpůsobit se současným moderním pracovním postupům.

Lukášovi je sedmnáct let a střední odborné učiliště v Karviné studuje druhým rokem. Srpen tráví na praxi a brigádě v areálu dolu Darkov v Karviné. „Čistím různé věci, dělám závity, brousím, pracuji i lopatou. Dost se napracuji,“ vypočítává Lukáš Dobeš. „Jejich praxe trvá čtrnáct dnů. Většinou vykonávají takové pomocné práce, například broušení, nýtování, vrtání, řezání, připravují materiál,“ dodává mistr strojních oprav Radim Kajstura. „Postupně se učí opravovat všechny důlní stroje počínaje vrátkou kombajnu, učí se ovládat dopravník. Je to pro ně důležité, protože když přijdou do provozu a nebudou umět nic, tak je to špatné. Teď si vyzkoušejí, co je pro ně bude důležité v praxi,“ říká instruktor učňů Jan Foltera.

Poptávka po vyučených hornících v Moravskoslezském kraji neustále roste, i proto pro ně v Havířově otevřeli další dvě třídy. I tak to ale bude podle zástupců důlních společností málo. Zatímco před dvaceti lety fungovalo v Ostravsko-karvinském regionu devět hornických učilišť, nyní je to jenom jedno. Do prvního ročníku nastupovalo v roce 1989 více než dva a půl tisíce studentů, v tom loňském jich bylo sedmdesát. „Obecně je to problém všech velkých průmyslových firem v Česku, že na trhu práce chybí technicky vzdělaní lidé. Samozřejmě naši horničtí učni nemusí skončit tím, že po třech letech nastoupí k nám do OKD, ale můžou pokračovat dál, dodělat si maturitu, případně studovat vysokou školu,“ upozorňuje mluvčí OKD Marek Síbrt. „Někteří učni jsou z praxe nadšení, někteří míň, někteří říkají, že by se radši víc učili, než pracovali, protože vidí, že ta práce není jenom o tom stát a dívat se, ale že musí i fyzicky pracovat,“ vysvětluje Radim Kajstura.  

Vyučit se horníkem má podle odborníků z oboru budoucnost. Uhlí se bude na Karvinsku těžit ještě minimálně několik desítek let. Jeho cena stále stoupá.

2 minuty
Reportáž Pavly Daňkové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...