Dívám-li se na Kolářovy fotky, honí se mi v hlavě tisíce myšlenek

Ostrava – Na jaře začalo natáčení, v těchto dnech se ve střižně Televizního studia v Ostravě zpracovává materiál k novému portrétnímu dokumentu o životě a díle fotografa Viktora Koláře. Autorkou námětu i režisérkou je Klára Řezníčková. Viktor Kolář je prakticky jedním z posledních světově uznávaných tvůrců, o němž doposud nevznikl žádný samostatný dokument.

Nápad nabídnout kreativní producentce Kateřině Ondřejkové námět na tento dokument vznikl, když si Klára Řezníčková koupila fotografickou publikaci Ostrava. „Když jsem jí listovala a pak viděla staré černobílé filmy o umělcích, uvědomila jsem si, že o panu Kolářovi není nic natočeno. Přitom jsou jeho fotografie vnímány jako něco výjimečného. K Ostravě i fotografiím mám velmi blízko a přišlo mi líto nepromítnout osud tohoto špičkového fotografa,“ vysvětluje Klára Řezníčková.

Kolářovy životní osudy nabízí neuvěřitelný paradox umělce, který je ve světě uznávaným fotografem s řadou exhibic (jeho fotky kupují prestižní zahraniční galerie, 1991 získal cenu Nadace Mother Jones v San Franciscu), ale doma se teprve letos v létě uskutečnila v Praze první retrospektivní výstava. Přitom se Viktor Kolář už od 60. let dokázal prosadit svými jedinečnými snímky zachycujícími zejména prostředí Ostravy a jejích obyvatel. Nebál se ani emigrace do Kanady v roce 1968, ani návratu po pěti letech do normalizační deprese, kdy se musel živit prací v ocelárně i jako kulisák. Fotografem ve svobodném povolání je od roku 1985, dnes je mimo jiné respektovaným pedagogem na FAMU.

Život Viktora Koláře, jeho prožité peripetie a dramatické rodinné události, zajímavě mapují a zobrazují celou druhou polovinu 20. století. V roce 2010 zvolila Asociace profesionálních fotografů Viktora Koláře osobností české fotografie. Toto ocenění reflektuje knihu Ostrava, která je podle asociace jednou z nejlepších českých fotografických publikací vůbec, a to přesto, nebo právě proto, že Kolářův ostravský svět se z fotografií na člověka neusmívá.

Kláro, co pro tebe osobně znamenají Kolářovy fotky?

„Pro mě jsou jeho fotky velmi významné. Ukazují starou Ostravu, vyvolávají ve mně vzpomínky. Když se dívám na jeho fotky, honí se mi v hlavě tisíce myšlenek.“

„Dokument se začal točit na jaře. Potřebovala jsem čas a prostor na seznámení, vybudování určité důvěry. Pan Kolář jak je obrovsky lidský, ale potřebuje kontakt s lidmi navázat. Nejdřív jsem za ním chodila sama, později se štábem, myslím, že vzniklo pěkné přátelství.“

Čím se dokument bude lišit?

„Já doufám v to, že bude osobnější, že to nebude ve stylu „přišli jsme, viděli, natočili“, ale naopak. Tím budováním vztahů by to mohlo získat osobnější pohled. V projektu bude důraz kladen na vizuální stránku – jednak reprodukce fotografií Viktora Koláře, ale i současné záběry různých míst spjatých s naším protagonistou ve třech ročních obdobích (kontrast syrového prostředí města s poetikou zachycených obrazů). Přidanou hodnotou vedle Kolářova vnímání světa zůstanou i sociální otázky, reflexe vývoje společnosti, které jsou navíc s jeho tvorbou a životními postoji spojeny. Využijeme výřezy fotek z Kolářova soukromého archivu, které doposud nebyly nikde publikovány. V dokumentu budeme výrazně pracovat s nesynchronním zvukem a s komponovanou původní hudební složkou.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...