Cyklisté se poprvé vydali na trať Závodu míru

Praha - Na trase mezi Prahou a Varšavou vypukl 1. května 1948 první souboj o vítězství v nově založeném cyklistickém závodu. Svého jubilea se ale Závod míru nedožil. Naposledy se jel v roce 2006 a momentálně se jeho dny zdají být nadobro sečteny. Nový cyklistický etapový závod měl upevnit vzájemné vztahy mezi Československem a Polskem a stal se vítaným ideologickým nástrojem totalitní moci. Záštitu nad ním převzali tehdejší předseda vlády Klement Gottwald a náměstek šéfa polské vlády Wladyslav Gomulka. Politika  do závodu zasahovala i v budoucnu, například v roce 1969 se českoslovenští závodníci nedostavili do Polska na start, aby tak protestovali proti okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy.

Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě připomínala nová éra závodu houpačku. Organizátoři řešili, zda ho má smysl vůbec držet při životě. Závod míru se postupně stal součástí druhé kategorie nejvýznamnějších světových akcí. V roce 2004 u příležitosti rozšiřování Evropské unie odstartoval peloton dokonce až v Bruselu, už další ročník byl ale kvůli ekonomickým problémům odvolán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...