Praha – Uprchlíci z konflikty zmítané Sýrie nacházejí u jordánské vlády i tamních bezpečnostních složek pozitivní odezvu, hlavním problémem je však jejich snaha o dlouhodobý pobyt v Jordánsku a možnost zde pracovat. Tvrdí to ředitel humanitární a rozvojové sekce společnosti Člověk v tísni Jan Mrkvička, který v Jordánsku připravoval pomocný projekt pro syrské vystěhovalce.
Syrský konflikt mezi povstalci a vládními jednotkami prezidenta Bašára Asada během minulých dní přerostl v krvavé masakry s desítkami mrtvých denně. Neustálá hrozba bombardování i civilní zatýkání žene syrské rodiny do okolních států. Jen v Jordánsku se jich v současnosti nachází kolem 100 tisíc, z nichž řádně registrovaných je pouze pětina. Problémem je i jejich roztříštěnost po celé zemi, na rozdíl od jiných zemí se totiž odmítají zdržovat v uprchlických táborech. Jordánská vláda navíc statut uprchlíků neuznává.
Člověk v tísni se proto s pomocí mezinárodních koordinátorů snaží poměry mezi syrskými uprchlíky zlepšit, a to zejména ve spolupráci s místními organizacemi v Jordánsku. „My moc nemůžeme účinně pomáhat rodinám uvnitř Sýrie, my jsme jako Člověk v tísni podpořili práci doktorů, kteří přímo v Sýrii pomáhají zraněným, nicméně ta pomoc je omezená. Nemůžeme zatím dělat nic, dokud se neotevřou nějaké humanitární koridory,“ přiznává Mrkvička.
Tamním utečencům chce Člověk v tísni pomoci například zajištěním mobilního týmu psychologů. „To, co můžeme udělat, je pomoci lidem s jejich psychickým stavem. Tam jsou například traumatizované děti, které prostě nemluví. Chceme proto vytvořit týmy psychologů, kteří pomohou lidem touto cestou,“ dodal ředitel.
Jan Mrkvička, společnost Člověk v tísni
„Problém je ten, že ti lidé chtějí v Jordánsku pracovat, brát za to peníze a normálně žít, což zatím nemohou, protože tam nedostanou pracovní povolení a někteří pracují načerno, někteří nepracují. Říkají, že nechtějí nějaké balíčky s rýží, ale že chtějí práci. Což je věc, kterou si musí vyřešit samotní Jordánci.“
