Čína dokončila hráz Třech soutěsek, největší přehrady na světě

Peking - Čína po téměř 13 letech dokončila budování přehradní hráze největšího hydroenergetického projektu na světě Tři soutěsky. Kontroverzní stavba, která si mimo jiné vyžádala rozsáhlé přesuny obyvatelstva, skončila devět měsíců před plánovaným termínem. Hydroelektrárna přehradyby měla vyrábět až desetinu celkové spotřeby energie v Číně. Dokončení výstavby doprovázela slavnost přenášená živě státní televizí. Po vylití poslední dávky betonu začala hrát dechovka a na přehradu se spustil déšť konfet. Slavnost nebyla příliš pompézní a nezúčastnili se jí čelní představitelé země. Oficiálního zahájení prací v roce 1997 se přitom účastnil tehdejší prezident i premiér.

Přehrada Tři soutěsky stála 21,7 miliardy dolarů (kolem 480 miliard Kč). Její celková výrobní produkce bude 85 miliard kWh elektřiny ročně. Čína hladovějící po energii tak získala další významný zdroj. V době dokončení v roce 2009 dosáhne všech 26 generátorů výkonu 18.200 megawattů, což je padesátkrát více než výkon Orlíku a šestkrát více než výkon Temelínu.

Nová vodní elektrárna by měla ulevit životnímu prostředí, zajistit práci pro tisíce lidí v poměrně chudé oblasti, usnadnit zavlažování a skoncovat s katastrofálními záplavami. Kritici ale připomínají, že za oběť čisté energii z obnovitelného zdroje padla celá města a početné archeologické památky a projekt je i noční můrou pro přírodu oblasti. Až dva miliony lidí byly přestěhovány většinou do etnicky odlišných a méně úrodných oblastí, což odborníci označují za sociální katastrofu. Stavba, která je pýchou čínského režimu, spotřebovala přes 27 milionů krychlových metrů betonu. Podílelo se na ní 250.000 dělníků.

Stavba začala v prosinci 1994. O tři roky později byly uzavřeny obchodní kontrakty na výstavbu přehrady a v listopadu 1997 začalo přehrazování toku řeky. V červnu 2003 Čína začala napouštět přehradu a první generátory začaly vyrábět elektřinu. V Číně se nachází skoro polovina z 45.000 velkých světových přehrad.

Přehrada Tři soutěsky (San-sia) zadržuje řeku Čchang-ťiang (Dlouhá řeka, na dolním toku zvaná Jang-c'-ťiang) u města I-čchang v provincii Chu-pej. Vytvořené jezero zaplavilo oblast, kde se řeka prodírala třemi vápencovými kaňony Čchü-tchang, Wu-sia a Si-ling z provincie S'-čchuan do střední Číny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...