Části historické stěny z vily Tugendhat se našly v brněnské menze

Brno - Při restaurování interiéru vily Tugendhat učinil brněnský historik umění Miroslav Ambroz unikátní nález. Objevil část původní půlkruhové makasarové stěny, která ve vile ohraničovala jídelnu. Původní dřevěný artefakt Němci za druhé světové války odvezli. Odborníci ho po desetiletí považovali za ztracený a ve vile restaurátoři vyrobili kopii.

Části originálu Ambroz objevil v menze brněnské právnické fakulty. Posledních 20 let u panelů z exotického dřeva s pohnutou historií obědvali hosté menzy, zveřejnila dnes v tiskové zprávě firma A.M.O.S. Design.

Historikovi při hledání pomohl deník vojáka

Ambroz se dostal k deníku, který si v Brně za druhé světové války vedl německý voják. Jako příznivce moderní architektury mezi zápisky včlenil i zmínku o odvozu makasarové stěny. Objekt, kam se dostala, v textu označil. Ambroz v budově rozpoznal dnešní právnickou fakultu. Panely pak našel v menze. Nález potvrdila správkyně vily Iveta Černá.

Vila Tugendhat je jako jediná česká stavba moderního umění zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Vila vznikla podle plánů slavného architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Rodina Tugendhatových si domu užila jen osm let. V obavě před nacisty emigrovala.

Podle Černé není nemožné, že se panely ze vzácného dřeva objevily ve studentské jídelně. "Když tam (v budově) sídlilo gestapo, tak to byla
společenská místnost. Stěnu tak přesunuli do reprezentativní místnosti," uvedla. Stěnu před novým využitím někdo rozřezal a použil jako obklad na zeď. Na rozdíl od vily, kde kresba dřeva směřovala svrchu dolů, byl na novém místě obklad připevněn horizontálně. Nikdo ho 70 let nepoznal.

„Restaurátoři ho ze stěny v menze sejmuli a převezli do dílny. Do vily se zpět vrátí,“ řekl Karel Říha z firmy A.M.O.S. Design.

Půlkruhová makasarová stěna je považována za jeden ze symbolů vily Tugendhat. Památka jako celek se aktuálně restauruje. Obnova za 156 milionů korun má být hotová v lednu 2012. Vila bude patrně veřejnosti nepřístupná i nějaký čas poté, kdy se dovnitř bude stěhovat odvezené vybavení a prostory se budou připravovat pro expozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...