Bezplatné linky 800 jsou ve skutečnosti velmi drahé

Praha – Zelenou linku, kterou telefonující pozná podle začínající číslovky 800, využívá mnoho institucí jako banky, pojišťovny či úřady pro poskytování informací nebo například poradenství. Osmistovku ale používají také občanská sdružení, která pomáhají lidem v nouzi. Tato takzvaná bezplatná linka je ale ve skutečnosti pěkně drahá. Neplatí ji sice volající, ale volaný. Právě toho využívají mobilní operátoři, když zpoplatňují bezplatnou linku i třikrát vyššími sazbami než běžné volání. Občanská sdružení pomáhající lidem tak pomalu krachují.

Jedním takovým sdružením, které provozovalo bezplatnou linku, je občanské sdružení Prosaz, což znamená Pro samostatný život. To se specializuje na lidi s handicapem. Na jeho bezplatnou linku volalo ročně kolem dvanácti tisíc postižených dětí, matek čekajících postižené dítě, dospělých i seniorů. Sdružení se ale nepodařilo vyjednat lepší ceny s mobilními operátory a měsíční náklady v řádech deseti tisíců korun za příchozí volání už nebylo schopno hradit. Telefon tak před pár týdny ohluchl.

Krach díky vysokým poplatkům hrozí ale i občanskému sdružení Život 90, které provozuje jedinou nonstop linku u nás poskytující pomoc seniorům. „Ročně platíme kolem dvě stě dvaceti tisíc korun jen za hovorné, které nám operátor účtuje. Jestliže za službu, která řeší sebevraždy nebo těžké krize, operátor vyžaduje tyto částky, tak se domnívám, že to je velmi neetické,“ konstatuje ředitel Života 90 Jan Lorman.

14 minut
Justiční omyl
Zdroj: ČT24

MPSV bezplatné linky potřebuje

Tyto přicházející zprávy jsou pro ministerstvo práce a sociálních věcí nepříjemnou skutečností. Podle ředitele odboru MPSV Miroslava Macely je to nepříjemné zvláště s ohledem na to, že ministerstvo chce zřizovat další bezplatné linky. „Je to v podstatě nejefektivnější cesta, jak se lidé mohou buď dozvědět informace, nebo je mohou informovat o svém problému. Takže my ty bezplatné linky potřebujeme,“ říká Macela.

Kamenem úrazu se tak stává právě potřeba bezplatných linek. Ti, kdo potřebují tyto linky, totiž nemají příliš na výběr. Firma či nezisková organizace si sice může vybrat svého operátora, ale neovlivní už, z jakého operátora jí budou lidé volat na linku 800. Nakonec tedy musí odebírat služby od všech operátorů. „Tím operátoři s velkou zákaznickou bází získávají obrovskou sílu ve vyjednávání s provozovateli linky 800, protože ty nemají jinou možnost, než přistoupit na jejich podmínky,“ potvrzuje odborník na hlasové služby a ředitel úseku regulace a propojování společnosti GTS Czech s. r. o. Pavel Henke.

Operátoři na bezplatných linkách vydělávají až sto milionů ročně. Vývoje cen v uplynulých letech, tedy částky, které si jednotliví operátoři účtují za volání na linky 800, se od sebe téměř neliší, rozdíly se pohybují do deseti procent. Zatímco podle odborníků je to dáno tím, že zde není tržní prostředí a operátoři nemají důvod mezi sebou soutěžit o zákazníka, kterého mají jistého, ti shodně odmítají, že by se mezi nimi jednalo o kartelovou dohodu.

Zaklínadlem pro operátory je totiž rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), který stížnosti kvůli vysokým poplatkům za volání na linky 800 opakovaně řešil. Došel ale k závěru, že cenu není třeba regulovat, jako je to běžné v dalších zemích EU. Podle ČTÚ je v případě bezplatných linek v Česku prostředí dostatečně konkurenční.

Miroslav Macela, ředitel odboru MPSV

„Nefunguje tam trh, a to je ten základní problém. Pokud by to bylo v normálním tržním prostředí, byla by konkurence a ceny by byly rozdílné. Ale jestli jsou uměle udržovány jenom kvůli tomu, že tam neexistuje tržní prostředí, tak to už mi vadí.“

Marek Ebert, ředitel sekce regulace Českého telekomunikačního úřadu

"Jsou tam tři operátoři, kteří mají pozici takovou, že navzájem soutěží na trhu. Ty jejich ceny nejsou shodné, liší se navzájem. To znamená, že i k cenové soutěži tam dochází.

Zatímco regulovat ceny volání na linky 800 ČTÚ odmítá, už řadu let přitom paradoxně reguluje volání do pevné sítě, což je podle odborníků totéž jako volání na linky 800. Jedinou nadějí na vyřešení absurdní situace je tak zásah Evropské unie a Evropské komise, která dlouhodobě tlačí na snižování poplatků. Podle našich informací se situací už zabývá poradní orgán Evropské komise a závěry jeho zjištění by měly být známy na přelomu roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...