Archeologové odkryli v Mikulčicích základy velkomoravského mostu

Mikulčice - Unikátní pozůstatky dřevěného mostu z období Velkomoravské říše odkryli archeologové na Valech v Mikulčicích na Hodonínsku. Takzvaný první most, který pochází  zřejmě z 9. století, spojoval opevněné předhradí s osídleným podhradím přes jedno z dnes už zaniklých ramen řeky Moravy. Překvapivě se dochovaly dokonce části dřevěných kůlů, na nichž most stál – zakonzervovaly je totiž nánosy spodních vod.

„Podle dendrochronologického datování byl most postaven zřejmě už před polovinou 9. století. Několikrát byl přestavován a opravován. Zanikl pravděpodobně společně s velkomoravským hradem na začátku 10. století,“ uvedl vedoucí archeologického výzkumu Lumír Poláček.

Hradiště Valy mělo v době existence Velkomoravské říše celkem tři mosty. Ten, jehož základy badatelé v předchozích dnech odkryli, byl pravděpodobně tím nejvýznamnějším. Byl dlouhý asi 40 metrů, na šířku měl čtyři až pět metrů a celý byl vybudován z dubového dřeva. „Byl konstruován podobně jako mosty Keltů a Římanů na řekách ve střední Evropě,“ doplnil Poláček.

3 minuty
Vedoucí výzkumu Lumír Poláček
Zdroj: ČT24

Přírodní archiv vydal další tajemství

Dno koryta řeky v době vzniku mostu leželo asi tři metry pod úrovní současného povrchu. Do něj byl most upevněn pomocí silných dřevěných kůlů, jejichž pozůstatky si i dnes, po uplynutí tisíce let, mohli archeologové vlastníma rukama osahat. V Mikulčicích to ale nikoho příliš nepřekvapilo. „Při výzkumech v okolí Mikulčic bylo nalezeno velké množství původního dřeva a dalších organických materiálů, které se v našich podmínkách běžně nedochovávají,“ řekl archeolog.

Podle vědců to souvisí s tamním přírodním prostředím. „Původní říční ramena Moravy byla zanesena mladšími sedimenty. Jakmile se zvedla hladina podzemních vod, nálezy v zemi dokonale zakonzervovala,“ vysvětlil Lumír Poláček. „Lze mluvit o unikátním přírodním archivu,“ dodal.

Slovanské hradiště v Mikulčicích

  • Národní kulturní památka aspirující o zápis na Listinu světových kulturních památek UNESCO.

  • Významné místo počátků české státnosti a působení slovanských věrozvěstů sv. Konstantina (Cyrila) a sv. Metoděje.

  • V 9. století se zde nacházel velkomoravský hrad s rozsáhlým podhradím na ostrovech v řečišti toku Moravy o celkové rozloze až 50 hektarů.
  • Archeologové na místě odkryli základy knížecího paláce a 12 kamenných kostelů, pohřebiště s celkovým počtem přes dva a půl tisíce objevených hrobů a pozůstatky mohutného valu.
  • Místo je známé také pod názvem Morava (grad Morava) nebo jako starobylé město Rasticovo (urbs antiqua Rastizi).
  • Výzkum tam začal v 50. letech minulého století, vědecké centrum ale před pěti lety zničil požár. Archeologové proto teď pracují v náhradních prostorech a čekají na dostavbu nového moderního centra.
  • Masarykovo muzeum v Hodoníně zde provozuje dvě stálé archeologické expozice. Ročně je navštíví kolem 20 tisíc lidí.

Aby se k základům mostu archeologové dostali, museli nejprve spodní vodu odčerpat. Nalezli při tom i střípky keramiky. V minulosti se u mostu našly sekery a zbraně, což svědčí o tom, že se na tomto místě sváděly i boje.

Všechny nálezy teď čeká chemické zakonzervování. Další bádání v těchto místech bude pokračovat příští rok na jaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...