Americký architekt Wright získal věhlas po celém světě

Phoenix (USA) - Stačila by jedna z realizací, například slavný Fallingwater nebo Guggenheimovo muzeum v New Yorku, aby se jejich autor stal nesmrtelným. Americký architekt Frank Lloyd Wright jich však má na svém kontě desítky a právem je označován za jednoho z nejlepších architektů 20. století. Wright, který se narodil v roce 1867, aktivně projektoval 70 let a stal se symbolem moderní architektury. Zemřel 9. dubna 1959. Wright je uznáván také jako teoretik, urbanista i designér. Ovlivnil nejen americkou a evropskou architekturu, působil například také v Japonsku, které mu bylo zdrojem inspirace.

Zde v letech 1916 až 1922 zrealizoval hotel Imperial v Tokiu, ve kterém spojil tradici s moderností. Navrhl zde vše, čajovými a kávovými servisy počínaje a střechou konče. Fakt, že při zemětřesení v roce 1923 nebyl hotel jako jedna z mála budov poškozen, přispěl k Wrightově mezinárodnímu věhlasu. 

Organické domy

Wright byl průkopníkem takzvané organické architektury. Ve svých návrzích používal ty nejzákladnější architektonické principy (jednoduchost, jednota, harmonie) tak, aby stavby co nejvíce sloužily svým uživatelům. Typické je pro něj otevřené propojení vnitřních prostor, které uplatnil a neustále zdokonaloval ve svém konceptu „prérijního“ domu. Na přelomu 19. a 20. století, v době dohasínající secese, byl jedním z prvních, kdo začal navrhovat rodinné domy z betonu. Stal se také prvním americkým architektem, který výrazně ovlivnil i evropskou scénu.

Za klíčovou stavbu moderní architektury je považován Wrightův Robieho dům v Chicagu, který tak odborníci zařazují vedle brněnské vily Tugendhat Miese van der Rohe, Steinerovy vily Adolfa Loose ve Vídni či vily Savoy od Le Corbusiera v Poissy. Dům pro Fredericka Robieho vyprojektoval Wright ve svých 41 letech a stal se završením jeho neustále rozvíjeného konceptu prérijního domu. Vyznačuje se výraznými horizontálními liniemi, plochými střechami s velkým přesahem a propojením s okolní přírodou.

Úzké propojení s přírodou je pro Wrightovy stavby charakteristické. Tou nejznámější je patrně jeho Fallingwater, neboli „dům vodopád“, rostoucí ze skály nad vodopádem v Pensylvánii. Středobodem stavby je věž z přírodního kamene s několika krby, od níž se větví betonové terasy, které jsou vysunuty do zeleně.

Další ceněná Wrightova stavba patří k jeho posledním. Spirálově zatočená bezbariérová budova pro sbírku Solomona Guggenheima v New Yorku se podle mnohých zařadila na jedno z předních míst pomyslných žebříčků teoretiků umění hned vedle exponátů, které chrání - díla Picassa, Chagalla, Pollocka nebo Kandinského. Muzeum moderního umění bylo otevřeno v roce 1959 a dodnes působí velmi avantgardně. Jeho autor si však už slávu nevychutnal, zemřel půl roku před dokončením.

Bouřlivý život i kariéra

Wright se narodil 8. června 1867 v městečku Richland Center ve Wisconsinu. Po krátkých studiích na tamní univerzitě a epizodách v ateliérech byl přijat do týmu Louise Sullivana, předního představitele chicagské školy. U něj zůstal až do roku 1893, kdy si v Chicagu otevřel vlastní praxi. Projektoval hlavně rodinné vily, administrativní budovy či továrny. Jeho podpis nese 433 realizovaných staveb, další zůstaly pouze v plánech, jako například The Mile High Illinois Skyscraper, jeden a půl kilometru vysoký mrakodrapu pro 100.000 lidí.

Kromě Wrightova díla svého času plnil stránky novin také jeho osobní život. Ameriku pobouřil, když v roce 1909 opustil ženu Catherine a šest dětí a odjel do Evropy s milenkou Mamah Cheneyovou. V roce 1914 v jeho sídle Taliesin Cheneyovou, její dvě děti a čtyři další osoby zavraždil jeden ze zaměstnanců a sídlo zapálil. Taliesin, který sloužil jako obytný dům, ateliér, škola i farma, musel Wright několikrát obnovovat (později znovu vyhořel) a dokonce mu byl pro dluhy zabaven. Wright se v dalších letech ještě dvakrát oženil a měl další dceru.

  • Architekt Frank Lloyd Wright představuje model Guggenheimova muzea zdroj: www.butera.wordpress.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/790/78982.jpg
  • Dům Fallingwater zdroj: www.wright-house.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/790/78983.jpg
  • Guggenheimovo muzeum zdroj: www.delmars.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/790/78984.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...