Americká architektka zkoumá ostravská sídliště

V ostravském klubu Fiducia přednášela americká architektka Kimberly Zarekor. Už téměř deset let zkoumá, jak se v moravskoslezské metropoli vyvíjel poválečný modernismus. Lidem také přiblížila svůj pohled na výstavbu ostravských satelitních sídlišť.

Píše se rok 1951. Na území Poruby má vyrůst nové město pro sto padesát tisíc obyvatel. O třicet let později, na počátku osmdesátých let vzniká panelová zástavba Ostrava – Jih. Pro Američanku Kimberly Zarecor se stala ostravská sídliště předmětem zájmu a výzkumu.

„Jako pro Američanku jsou pro mne sídliště zajímavá, protože jsou to celky. V Americe to tak není, že se plánuje celek i se školami, obchody a tak dále. Myslím, že je zajímavé, že ještě hodně sídlišť funguje - třeba na Fifejdách, v Porubě, Zábřehu a Ostravě-Jihu,“ říká architektka Kimberly Zarecor.

2 minuty
Reportáž Evy Klucho
Zdroj: ČT24

„Sídliště se prosadily po druhé světové válce jako reakce na dosavadní kolonie, na nedostatky hygieny nebo kvality bytového fondu. Nejprve mělo jít jen o dílčí řešení. Počátkem padesátých let se však zdálo, že půjde o totální likvidaci starého města,“ doplňuje ostravský historik architektury Martin Strakoš.

Kimberly Zarecor vidí jedinečnost Ostravy také v tom, že k původním sídlištním zástavbám se přistavovaly další menší celky. „Byl to dlouhý vývoj. A je to něco, co není běžné,“ dodává architektka.

A jak vidí budoucnost panelových sídlišť v moravskoslezské metropoli?

„Lidé tam mají hezké byty, ale myslím, problém jsou veřejné prostory a otázka také je, kdo zaplatí rekonstrukce,“ říká Zarecor.

Kimberly Zarecor o vývoji poválečné československé architektury a výstavbě sídlišť také napsala knihu, která vyšla letos ve Spojených státech amerických.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...