Antananarivo – Kdybych měla popsat Madagaskar jediným slovem, nebyl by to lemur, chameleon, a dokonce ani baobab, ale rozmanitost. Rozmanitost ostrova, kde člověk ujede pár stovek kilometrů a dostane se z deštného pralesa do stepní nebo až skoro pouštní krajiny a po dalších pár stovkách kilometrů zase do suchého lesa plného sukulentních stromů, ze kterého vyjde přímo do měsíční krajiny tsing – ostrých vápencových útvarů.
Když přiletíte do hlavního města tohoto tropického ostrova, ocitnete se v horách, a to v horách poměrně vysokých. Antananarivo, kterému místní obyvatelé říkají zkráceně Tana – se totiž nachází v samém středu ostrova v nadmořské výšce přes tisíc metrů. A tak tu i v době, kdy na pobřeží teploty lákají spíše ke koupání, nepohrdnete nějakým tím teplým oblečením, přestože kulich a zimní bundu jako místní asi potřebovat nebudete.
Ať se z Tany vydáte kterýmkoli směrem, čeká vás cesta přes hory. My jsme zvolili cestu východním směrem do té části ostrova, která je méně dotčená civilizací, o turistech ani nemluvě, a co do klimatu teplá a výrazně vlhká. Takzvané vanilkové pobřeží tak láká nejen políčky této orchideje s aromatickými plody i spousty dalšího exotického ovoce v čele s banány a všudypřítomnými idylicky zelenými rýžovými políčky, ale také krásnými bílými písečnými plážemi a hlavně nefalšovaným deštným pralesem s jeho rozmanitými rostlinami a živočichy.
Samotná cesta přitom divokou přírodu moc nepřipomíná, kopce jsou až na občasné banánové keře víceméně pusté. Pralesy přitom najdete i v madagaskarském vnitrozemí, musíte za nimi ale zamířit do některého z národních parků. Těch přitom cestou z hlavního města do námořního střediska Tamatave potkáte hned několik. Často jde o relativně malé kousky zachovalého pralesa, který spravuje místní komunita. Obyvatelé vesnice jsou pak také těmi, kdo dostanou zisky z návštěvy případných turistů. Těch zatím není mnoho, přesto se ale díky tomuto systému učí, že nezničený les má svou hodnotu.
Rezervace nedaleko vesnice Andasibe patří právě k těm menším, vynahrazuje to ale dostatkem zvířat i tím, že místní průvodci jsou opravdu místní, a zvířata tak dokážou bez problémů najít. Žije tu přitom snad úplně nejznámější druh Lemurů – černobílý lemur indri – i jeho neméně zajímaví bambusoví příbuzní, nechybí ani různé druhy ještěrek a chameleonů.
S madagaskarskými bílými písečnými plážemi obklopenými palmami se při cestě z hlavního města na východ seznámíte ve městě Tamatave, které je významným centrem námořního obchodu. Pokud se chystáte dál pokračovat na sever, právě tady pro vás končí silnice v evropském smyslu tohoto slova a začíná pověstná národní silnice číslo 5, která slibuje nejméně dva dny náročného kodrcání krásnou pobřežní krajinou po cestě více či méně nesjízdné, ale zato s cílem v nedotčeném deštném pralese.
V městečku Maroansetra pak cesta končí úplně, a tak nezbývá, než si najmout místního průvodce a vydat se na cestu po vlastních nohách. Což rozhodně stojí za to, i když tu jako ve správném deštném pralese prší téměř každý den po celý rok. Kde jinde ale můžete pár dnů zůstat sami uprostřed obrovských pralesních stromů a zázvorových křovin, jen s několika chameleony a prý i lemury. Ti ale nemají rádi déšť, a tak je uvidíte, jen pokud se vám poštěstí tu prožít nějaký ten suchý den.
Ještě než se ponoříte do pralesa, setkáte se se světem snad ještě více fascinujícím, když procházíte vesnicemi lidí, kteří často nebyli dál než v nejbližším městečku, a dětí, které vidí bělocha poprvé v životě, a tak vás nadšeně vítají pokřikem „Salut vaza!“ a fascinovaně si prohlíží svůj obrázek na displeji foťáku.
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494130.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494114.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494102.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494132.jpg
Okraj pralesa totiž lemují jednotlivé, několik hodin až dnů pěší chůze o sebe vzdálené vesnice, mezi nimiž se nepravidelně rozkládají rýžová pole a políčka. Rýže je hlavním zdrojem obživy místních lidí a jako takové je jí věnována náležitá péče. Rýžová semena se nejdřív vysejí na malé zatopené políčko, kde trošku povyrostou a vytvoří hustý jasně zelený trávník. Rýžová sazenice ale potřebuje dostatek prostoru, proto je třeba připravit pole větší, opět zalité vodou, a do něj rýžové sazeničky přesadit. Na Madagaskaru se rýže sklízí dvakrát ročně a jejím sklizením teprve začíná složitý proces, při kterém Malgaši rýži šlapou, hází s ní, a když ji zbaví stonků i slupek, ještě ji ve speciálním hmoždíři částečně nadrtí.
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494112.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494118.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494119.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494122.jpg
Přestože jsou okraje pralesa obydlené, přežil tu zvířecí druh pro Madagaskar dříve typický, dnes už ale většinou téměř vyhubený – krokodýli. Ti si tu poklidně žijí v řece, kterou místní používají jako koupelnu, prádelnu i zdroj pitné vody zároveň. Na většině ostrova se jim ale stala osudnou vysoká cena krokodýlí kůže, přestože byly zvířetem pro Malgaše posvátným.
Když nedaleko městečka Antalaha deštný prales opustíte, vrátíte se zpátky na Vanilkové pobřeží s jeho plážemi a, jak už název napovídá, také políčky a sušírnami vanilky. Stejně jako u rýže také u vanilky existuje specifický postup zpracování. Vanilkový lusk, který při sběru vypadá spíš jako zelená fazolka, se nejprve na pár minut vhodí do horké, ale ne vařicí vody a pak se pozvolna suší, přičemž je třeba ho pravidelně otáčet a dopřát mu přiměřenou dávku slunce. Centrem obchodu s vanilkou je právě Antalaha a také Sambawa, poměrně veliké přístavní město tvořené jedním obrovským trhem.
Další zásadní změna krajiny přichází v severní části vnitrozemí ostrova. Místní, téměř westernová krajina se vyznačuje pustými pláněmi červené hlíny, která je jen řídce posetá ostrými travinami, sem tam nějakou opuncií nebo sukulentem a výjimečně doplněná osamělým stromem.
A poměrně suchou krajinu čekejte i v severovýchodní části ostrova, která je specifická krasovými útvary a suchými lesy. Typickým příkladem takového suchého lesa je národní park Ankarana, ve kterém kromě lesnaté části, obývané lemury korunkovými, hnědými a sportovními, najdete i pustou krasovou část s některými sukulentními rostlinami jako „sloní nohy“ i nějakým tím baobabem.
Útvary tvořené místními vápenci můžete v Ankaraně obdivovat jak pod zemí v jeskyních, tak i v podobě bizarních skalních útvarů zvaných Tsingy. Ostré hroty tsing tvoří v Ankaraně obrovská šedá pole, ve kterých se jen sem tam podaří přežít nějaké suchomilné rostlině. A neméně zajímavé je i podzemí, které sice sintrovou výzdobou i obydlením koloniemi netopýrů připomíná české krápníkové jeskyně, úplně jiná je ale jeho prohlídka, kdy za svitu baterky volně procházíte mezi krápníky téměř nedotčené jeskyně.
Kdo si dost neužil lemurů a suchého lesa, může ještě navštívit národní park Anakrafantsika, který navíc láká i na jezero s krokodýly. Krom toho tu mají poslední dva baobaby svého – jako mnohé rostliny i živočichové Madagaskaru endemického – druhu na světě i veliký kaňon ukazující sílu eroze v místní jílovité půdě.
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494166.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494164.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494161.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494163.jpg
Tady naše cesta po Madagaskaru skončila, kdo by ale vyrazil dál na jih, může očekávat mnoho dalšího, ať už je to kraj obrovských baobabů v západní části ostrova, odlehlé vesničky v horách s vyřezávanými sloupovými náhrobky, na kterých si jako v komiksu můžete přečíst život pohřbeného, nebo vyprahlé pouště na jihu ostrova.
Přesunout se o těch pár stovek kilometrů nemusí ale na Madagaskaru být – a většinou ani není – ani rychlé, ani pohodlné. Místní doprava na oplátku občas nabízí pořádné dobrodružství i opravdu blízký kontakt s místními lidmi. O tom už ale někdy příště…
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494159.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494167.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494158.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494160.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494129.jpg
- Lemuři zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3761/376058.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494157.jpg
- Madagaskar autor: Kateřina Hubertová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4942/494165.jpg
