Markéta Hejkalová strana 2 z 2

Anglický autor (nar. 1960) píše pod plným jménem Roger Morris současnou městskou prózu (contemporary urban fiction), jak se lze dočíst na jeho stránkách, a jako R. N. Morris detektivky. Reklamní podtitul na obálce Plebejské sekery zní: Petrohrad 1866. Krev v ulicích. Tajemství skryté v přítmí. Už to dokáže vzbudit zájem. Tzv. historické detektivky se píší všude na světě a všude mají své čtenáře, lidé je možná rádi čtou proto, že se z nich dozvědí něco o té které zemi a době. Nejznámější historickou detektivkou jsou asi případy čínského soudce Ti, které psal nizozemský autor Robert van Gulik.

Monumentální memoárový román česko-německého spisovatele žijícího v Bavorsku Oty Filipa (nar. 1930) začíná v roce 1952 a končí zatměním slunce 11. srpna 1999. Řada zmínek a odkazů ovšem vede až do současnosti. Ústředním motivem je tragická epizoda z roku 1952, kdy autor sloužil u jednotek PTP, známých "černých baronů".

Pro lidi, kteří znají Jiřího Dědečka (nar. 1953) hlavně jako písničkáře, případně přebásňovatele francouzské poezie nebo v poslední době jako předsedu Českého centra PEN klubu, může být román Snídaně se psem překvapením - a to velmi příjemným. Snídaně se psem je název, který budí pozornost, ale zároveň evokuje humoristickou idylu nebo hořkou idylu, třeba ve stylu Pelíšků nebo Báječných let pod psa. Jako by ten pes v názvu symbolizoval svět, který je přes všechny trable veselý a v němž je všechno bezpečně na svém místě.

Erica Jongová (nar. 1942) je známá především jako feministická spisovatelka, která svým dílem dodává - či hlavně v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století dodávala - ženám odvahu žít svůj život po svém, bez ohledu na předsudky a konvence; shodit okovy, zbavit se strachu a "vzlétnout". Jedna z jejích nejznámějších knih, která vyšla i česky, se ostatně právě tak jmenuje: Strach vzlétnout. Snad proto jsem čekala, že kniha Desátá múza Sapfo bude agresivně feministická, vyzývavě provokativní, eroticky lesbická (nebo lesbicky erotická?). Kniha možná stopy všech těchto charakteristik obsahuje, ale žádnou z nich nenaplňuje beze zbytku, což pro čtenáře není zklamáním, nýbrž příjemným překvapením.

Novou knihu Terezy Boučkové můžeme číst buď jako poutavý román a nehledat v jeho postavách skutečné lidi, protože příběh samotný je strhující a dramatický až dost nebo jako skutečný deníkový záznam, v němž prostě jsou některá "známá" jména vynechána nebo změněna. K druhému způsobu čtení svádí i do omrzení omílaný fakt, že Tereza Boučková je dcera slavného, byť někdy trochu kontroverzně vnímaného spisovatele Pavla Kohouta, což ostatně připomíná i název knihy.

Po románu známé české autorky Lenky Procházkové Narušitel jsem sáhla s velkým zájmem hlavně proto, že se odehrává v diplomatickém prostředí - sama jsem v diplomacii několik let pracovala a zážitky z velvyslanectví v Helsinkách se odrážejí i v mé knize Vždycky jedna noc. Řada scén a situací mi proto nepřipadala absurdní a vymyšlená, ale brala jsem ji jako normální součást života a činnosti zastupitelského úřadu, tedy v tomto případě českému generálnímu konzulátu v Bratislavě. Ovšem k tomu, aby nás kniha pohltila, nemusíme o diplomacii vědět vůbec nic.

Šternův pokus milovat je druhou knihou Davida Zábranského (nar. 1977). Jeho prvotina Slabost pro každou jinou pláž vyšla v roce 2006. Šternův pokus milovat je na záložce označen jako "lázeňská novela", a přestože ve většině čtenářů takové označení vyvolá asi trochu jiná očekávání, není to značení nepravdivé.

Let čarodějnice je druhý román jednoho z nejzajímavějších současných autorů Emila Hakla (1958). Autor se zatím nejvíce proslavil novelou O rodičích a dětech (2002), za niž získal cenu Magnesia Litera a kterou zfilmoval Vladimír Michálek. Kromě ní vydal mj. knihu povídek O létajících objektech (2004) a román Intimní schránka Sabriny Black (2002).

V edici Česká povídka nakladatelství Listen vycházejí většinou tematické sborníky, přinášející povídky různých autorů. Iva Pekárková je jedním z nich. Její poslední kniha Láska v Londýně obsahuje tři povídky již publikované ve sbornících, další tři jsou nové, napsané pro tuto knihu.

Nepaměti Ludvíka Vaculíka vycházejí podruhé po deseti letech, ale vyprávějí o událostech mnohem dávnějších. Je to spisovatelův deník z let 1969 - 1972. Té době se dnes říká počínající normalizace, ale to se tehdy nevědělo, nikdo, ani autor, si nemyslel, že "to", tedy pobyt sovětských vojsk u nás, bude trvat tak dlouho.