Iva Brejlová strana 2 z 3

Praha – Osobní bankrot - ještě donedávna neznámý pojem. Dnes se s ním na vlastní kůži každý měsíc seznámí více než tisíc lidí. Jen v srpnu jich bylo soudem schváleno 1 656, zájem vyhlásit svůj vlastní bankrot ale mělo přes dva tisíce lidí. Asi nejvíc sužují dluhy obyvatele Ústeckého kraje, kde je osobních bankrotů nejvíce. Mýlil by se ten, kdo by čekal, že do dluhové pasti upadají hlavně Romové. Mezi dlužníky převažují členové majority. A ti také nejčastějí žádají o vysvobození z nekonečného kolotoče splátek.

Praha – Šéf Prahy Tomáš Hudeček (TOP 09) v těchto dnech napjatě čeká, jestli ho policie obžaluje v případu Opencard. Podle svého slibu by totiž Hudeček z funkce musel rezignovat a po Bohuslavu Svobodovi (ODS) by se tak stal další „čistou“ obětí ságy. Skuteční konstruktéři celého projektu totiž zůstávají neodkrytí. A to přesto, že kauzu policie šetří už od roku 2010.

Praha - Problémy s přeplněnými školkami se přesouvají do škol. Letos bude ve školách na 833 tisíc dětí, tedy o 25 tisíc víc než v předchozím roce. Z toho jen prvňáčků přibylo sedm tisíc. Přestože jsou výjimky, kde ubývá obyvatel i dětí, celková čísla hovoří jasně: silné ročníky právě teď zahajují školní docházku. Jenže i když se tahle realita dala dobře předvídat, města a obce připravené nejsou.

Praha - Nový školní rok přináší změny žákům i studentům. Například dřív se v osnovách objeví zlomky, přibude povinnost výuky druhého cizího jazyka na základních školách a nově se v nich objeví třeba i příprava na zemětřesení. Nové osnovy především na základních školách mají lépe připravit na život.

Praha - Poslední hodiny odpočítávají politické strany do startu volební kampaně - ta může naplno začít s rozpuštěním sněmovny. Těm pravicovým přináší témata i období, ve kterém k předčasným volbám dochází. Výročí srpna 1968 a hrozba silné levice jako návratu do minulosti budou v první vlně sdělení, se kterým budou chtít voliče oslovit.

Praha - Za minulého režimu údajně vekslák a dnes významný „politický podnikatel.“ Jméno Ivo Rittiga se vždy skloňovalo v souvislosti s čelními korupčními skandály české politiky a nejinak je tomu v případě kauzy Nagyová, která přinesla pád vlády a předčasné volby. Justici však Rittig dosud unikal a dění v Česku současný obyvatel monackého knížectví nekomentuje. Teď však k sobě domu na francouzské riviéře pustil reportéra ČT Jiřího Hynka. Exkluzivní rozhovor s Rittigem, v němž mimo jiné hovoří o svých vztazích s politiky, přinesou dnešní a zítřejší Události ČT.

Praha – Radikálové i policisté se bedlivě připravují na zítřejší den. Právě na sobotu 24. srpna jsou ohlášené protiromské demonstrace nejméně v pěti zdejších krajích najednou. Akce však podle avíz na internetu může být ještě větší - pořadatelé tvrdí, že má jít o nejrozsáhlejší protesty proti Romům za poslední čtvrtstoletí. Čeští politici k tomu přesto mlčí. Byť by se rasově motivovaných shromáždění mohly zúčastnit tisícovky lidí, jakkoli zasahovat by podle většiny politiků „nebylo rozumné.“

Praha – Jan Sváček se nestal členem Ústavního soudu - a to i přesto, že měl silnou podporu prezidenta Miloše Zemana. Ten přišel za svého kandidáta agitovat přímo na volbu. Senátory ubezpečoval, že kontroverze kolem Sváčka plyne jen z pomluv. „V naší společnosti je každý člověk, který vynikne v nějaké profesi, obklopen narůstající vlnou závisti a k ní se vážící vlnou pomluv. Tato vlna pomluv je často generována právě těmi, kdo nebyli úspěšní a kdo si takto kompenzují svůj komplex méněcennosti,“ uvedl Zeman. Kdo je tedy muž, který potřeboval takové zastání a dva prezidenti už stáli o to, aby byl členem instituce, která zaručuje základní práva - a přesto u senátorů podporu nenašel?

Praha - Dohromady 218 poslanců ve sněmovních lavicích, 3 roky a necelé 3 měsíce v provozu a nakonec rozpuštění samotnými členy. Je to první sněmovna, která má dva členy za mřížemi - vazebně stíhaný David Rath (původně ČSSD) a uvězněný Roman Pekárek (původně ODS) snížili počet pravidelně zasedajících poslanců na 198. Kdo ve sněmovně vystupoval nejčastěji, kdo nejméně hlasoval nebo který poslanec v lavicích pobyl nejkratší dobu? Přinášíme přehled poslaneckých „nej“.

Praha – Po mnoha měsících recese přišla první dobrá zpráva o růstu HDP – a nadchla celou Evropu. Aby alespoň mírného oživení dosáhla, připravily EU i jednotlivé země v minulých letech celou řadu úsporných opatření. A to včetně té české: pro Nečasovu „vládu rozpočtové odpovědnosti“ byly úspory jednou z priorit. Podle některých tím ale recesi výrazně prodloužila, než aby ekonomice pomohla ode dna.

Praha - Dvanáct milionů jako odstupné pro bývalého šéfa Českých drah Petra Žaludu a další miliony pro ostatní členy představenstva. Personální změny, k nimž přistoupila Rusnokova vláda, přišly draho - ale jen v některých případech. Tam, kde manažery nechránily vyjednané „zlaté padáky“, si ministři dávali pozor. S rozdáváním výpovědí byla vláda opatrná a štědrým odstupným pro bývalé náměstky se dokázala vyhnout. Přesto vůbec nelze říct, že šetří státní kasu.

Praha – Vyloučení z ODS se po Janu Floriánovi dočkali také zbylí dva z trojice, která měla zorchestrovat krach stojedničkové koalice při středečním hlasování o Rusnokově vládě - pražský „kmotr“ a častý hybatel věcí Tomáš Hrdlička a poslanec Tomáš Úlehla. Zatímco Jan Florián byl řadový poslanec a také bývalý Hrdličkův osobní řidič, Tomáš Úlehla je mnohem barvitější postava. Kdo je tedy muž, který už způsobil zásadní problémy ODS podruhé?

Praha – Vyloučení z ODS se po Janu Floriánovi dočkali také zbylí dva z trojice, která měla zorchestrovat krach stojedničkové koalice při středečním hlasování o Rusnokově vládě - pražský „kmotr“ a častý hybatel věcí Tomáš Hrdlička a poslanec Tomáš Úlehla. Zatímco Jan Florián byl řadový poslanec a také bývalý Hrdličkův osobní řidič, Tomáš Úlehla je mnohem barvitější postava. Kdo je tedy muž, který už způsobil zásadní problémy ODS podruhé?

Praha – Už příští týden se poslanci mají dohodnout na rozpuštění sněmovny. Pokud se tak stane, připadnou předčasné volby na říjen nebo listopad. Pro některé vítězství, pro jiné problémy: termín voleb totiž ovlivní nejen to, kolik křesel strany získají, ale i jestli se do sněmovny vůbec dostanou. Je proto zisk 120 hlasů pro rozpuštění sněmovny hotovou věcí?

Praha – Prezidentův spatra pronesený projev před Poslaneckou sněmovnou přinesl několik nečekaných sdělení. Tím nejpodstatnějším je, že pokud Rusnokův kabinet nedostane důvěru, Miloš Zeman až do ukončení vyšetřování v kauze Nagyová nejmenuje nového premiéra. Zeman v té chvíli mluvil především do řad bývalé vládní koalice. Další sdělení pak mířilo zejména za předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou, když hlava státu oznámila, že sestavením vlády po volbách pověří „představitele“ vítězné strany. „Zeman neřekl nic zbytečně,“ upozornil politolog Tomáš Lebeda.

Praha - Proti současné vládě protestovalo v Praze přes 150 lidí. Vadí jim, že nový kabinet nemá mandát a činí kontroverzní personální změny. Akci v předvečer hlasování o důvěře kabinetu Jiřího Rusnoka uspořádal spolek Inventura demokracie. Demonstranti přišli s transparenty jako „Ani jeden hlas vládě loutek“ nebo „Miloši, rozpusť to a vládni nám“. Rusnokovu vládu pak aktivisté označili za „politický experiment neomylně řízený z Hradu“. Organizátoři také opakovaně vyzvali účastníky demonstrace k dalším občanským aktivitám. Událost se přitom neobešla bez potíží, ještě před začátkem byla totiž na tuto akci na Facebooku smazána pozvánka.

Praha – ČSSD čeká hlasování o podpoře Rusnokovy vlády, jenže kromě samotné volby postoje rozhodnutí strany ukáže mnohem víc. Krátce před schůzí se totiž vyostřuje spor mezi předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou a jejím mužem číslo dvě Michalem Haškem. Ten vládu otevřeně podporuje i přes opačný názor svého šéfa. Sobotka stojí o nevyslovení důvěry - alespoň tím, že se strana dohodne na řízeném odchodu poslanců ze sněmovny ještě před hlasováním. Grémium ČSSD se sejde ve 13:00 hodin, následovat bude společné jednání předsednictva a poslaneckého klubu, na které by měl dorazit i premiér Jiří Rusnok. Jeho výsledky budeme průběžně přinášet.

Praha – 3D tisk dobývá svět a poutá na sebe čím dál větší pozornost. Doby, kdy se věci jako boty, šaty nebo třeba šperky vytištěné na speciální tiskárně objevovaly jen výjimečně třeba na módních přehlídkách, jsou dávno pryč. Hranice využití této technologie se výrazně posouvají. A s nimi i otázky, jak 3D tisk využít nejen smysluplně, ale hlavně tak, aby neporušoval žádná práva.

Praha – Přesto, že Rusnokova vláda ještě nemá důvěru sněmovny, stihl už kabinet odvolat nebo zařídit odvolání 80 lidí ve státních i polostátních firmách, na úřadech a v příspěvkových organizacích ministerstev. Během dvou týdnů se muselo se svým křeslem rozloučit přes 30 ministerských náměstků. Téměř kompletní výměny se dočkala dozorčí rada Českých drah a změny zřejmě čekají i další významné posty ve firmách, do jejichž chodu může vláda zasahovat. Tak rozsáhlé změny se většině dosavadních vlád v podobně krátkém období podařily jen výjimečně – podobné množství rychlých změn má na účtu jen bývalý Topolánkův kabinet.

Praha – Česko se chystá otevřít nové mise v zahraničí. V hledáčku je zastoupení v Senegalu, Barmě nebo Kolumbii. V těchto zemích už vyjednává Černínský palác konkrétní podmínky tak, aby je mohlo otevřít během několika měsíců. O rozšiřování sítě českých bodů na mapě stojí noví ministři zahraničí i průmyslu a obchodu, kteří podepsali speciální dohodu o spolupráci mezi oběma úřady. Hlavní vektor nové zahraniční politiky státu, byznys, se tak začíná zhmotňovat.

Praha - Lenka Bradáčová je rok v čele Vrchního státního zastupitelství v Praze. Žena, které se podle slavného italského komisaře přezdívá „Cattani v sukních“, si posvítila na řadu známých jmen. V Česku odstartovala boj proti korupci v řadách vysokých politiků i hybatelů za nimi. Veřejnost však začíná být netrpělivá: Bradáčová po úvodu s Rathem žádné podobné „maso“ nepřinesla a vyšetřování jejích kauz trvá déle, než by si lidé představovali.

Praha – Ostré výroky politiků se nevyhýbají ani přirovnáním ke krajním situacím v dějinách. Naposledy tak zaujal Karel Schwarzenberg (TOP 09) v rakouském deníku Kleine Zeitung, který k akcím prezidenta k současné vládní situaci uvedl, že „tuto čistě formální interpretaci ústavy už v minulosti jednou využily různé vlády, aby se dostaly k veškeré moci: v lednu 1933 v Německu a v únoru 1948 v Československu“. Odkázal tak na nacistické a komunistické převzetí moci, ke kterému činy Miloše Zemana přirovnal. Slovními útoky na politické protivníky, které se často opírají o historické podobnosti, seriál o nejzajímavějších výrocích politiků uzavíráme.

Praha - Výrok o Židech poslance Michala Babáka (VV) není svým zaměřením na politické scéně ojedinělý - tzv. bonmoty, které se místo původně zaměřené vtipnosti dostaly na hranu vkusu, si politici snaží získat pozornost poměrně často. Známé jsou především narážky prezidenta Miloše Zemana nebo Miroslava Kalouska (TOP 09). Podobné poznámky ale jdou napříč celým politickým spektrem. Podle politologů totiž politici dobře vědí, že kontroverzním vyjádřením zaujmou. Navíc, jak ukázal už dřív právě Kalousek, k podobnému účinku stačí místo slov třeba jen gestikulace. V seriálu nejzajímavějších výroků pokračujeme bonmoty, které byly označovány jako sexistické nebo jako až příliš silný výpad, který si politici měli před pronesením dobře rozmyslet.

Praha - "Žádný Žid nemůže být pro státní kasu horší než pan Kalousek" - výrok poslanec Michal Babák z Věcí veřejných později na svém FB profilu vysvětloval tím, že sám má židovské kořeny a svůj výrok mířil výhradně proti bývalému ministrovi financí. Jaroslav Škárka, dřívější místopředseda VV, zase například založil na svém blogu zvláštní rubriku na téma „nepřizpůsobiví občané“ a dodnes ji tam i má. Strana do svých řad přijala třeba i bývalého Národního socialistu Ladislava Paštéku, který byl lídrem VV v Chodově na Sokolovsku. A jeho názory tehdy hájil i bývalý šéf strany Radek John. Na notu extremismu všeho druhu, tedy nejen pravicového, už zahráli třeba i Jiří Čunek (KDU-ČSL), Tomio Okamura nebo třeba Petr Pakosta (dřív ODS). Přinášíme přehled nejzajímavějších výroků, v seriálu začínáme extremismem.