O kolik více se v Chorvatsku vybralo na DPH?
Celkový dopad výběru DPH na rozpočet není tak patrný ze dvou důvodů. Snížili jsme sazbu DPH z 25 na 10 procent a poté zvýšili na 13 procent, kdy byla podnikatelům ponechána více než miliarda kun v důsledku snížení DPH. A druhým mechanismem bylo zvýšení příjmové hranice pro vstup do systému DPH z 85 tisíc na 230 tisíc kun, v důsledku čehož 25 tisíc drobných podnikatelů ze systému vystoupilo. V tomto kontextu pro ně bylo snazší přijmout model registračních pokladen. Z tohoto důvodu můžete dnes v Chorvatsku narazit na podnikatele v turismu, kteří neplatí DPH, ale jsou zapojeni do systému registračních pokladen, protože se jich týká tato nová hranice.
Evidence tržeb rozdělila podnikatele
Není tento systém nedůvěrou v podnikatele?
Myslím, že jsme v Chorvatsku ohledně tohoto problému s podnikateli velmi dobře. Měli jsme podporu více než 93 procent chorvatských občanů, kteří se jasně vyjádřili, že systém registračních pokladen je jednou z priorit při potírání šedé ekonomiky. Po dvou letech od jeho zavedení veškerá čísla ukazují, že se zvýšil počet podnikatelů v pohostinství a restauracích. Komunikace je dnes výrazně snazší a mnohem transparentnější. Zveřejňujeme, kde provádíme kontrolu a zároveň spolupracujeme na potírání šedé ekonomiky s živnostenskou komorou a se sdružením zaměstnavatelů.
Má stát mít veškeré informace o podnikatelích?
Zjistil, že zde je takzvaný velký bratr ze strany státu a finančních úřadů mnohem větší problém. My jsme ho vyřešili před zavedením systému registračních pokladen osobními identifikačními čísly, která zavedla minulá pravicová vláda. Skrze ně finanční úřad vidí veškeré příjmy, transakce a veškerý majetek jednotlivého podnikatele. Z jednání v České republice jsem pochopil, že u vás jsou tyto věci souběžné, a proto je zde velký odpor k tomu, že budou vidět věci, které by být vidět neměly. My bychom nemohli zavést registrační pokladny, kdybychom neměli osobní identifikační číslo již zavedeno.
Jaké náklady systém pro podnikatele přináší?
Jedná se zhruba o deset eur měsíčně za internetové a softwarové připojení, plus asi deset eur ročně za takzvaný fiskální certifikát. Jsou to velmi nízké náklady, protože jsme umožnili všem na trhu, aby vyráběli modely pokladen. Trh zapracoval v pozitivním smyslu, tedy snížením ceny a zvýšením kvality. Zvýšila se nezaměstnanost? Ne. Největší část odhadů říkala, že dojde ke zvýšení nezaměstnanosti, ale čísla nám vykazují právě opačný trend. Dnes se v Chorvatsku o registračních pokladnách nikdo nebaví, neboť máme za to, že je to běžná záležitost. Bylo to tedy velmi jednoduše přijato, i když možná to bylo právě z toho důvodu, že dnešní vláda s opozicí byly velmi jednotné v tom, že se musí udělat pořádek.
