Tanvald - Televizní přijímač v Československu poprvé zobrazil živý přenos 1. dubna 1948 v Tanvaldu. Byl to výsledek práce vědců pracujících pod hlavičkou Vojenského technického ústavu. Ti využili techniky, již na naše území přivezli Němci, kteří v roce 1943 přenesli do klidného sudetského města svůj výzkum z bombardovaného Berlína. Přestože většinu techniky z Tanvaldu odvezli Sověti jako válečnou kořist, domácí vědci, kteří předtím s východními kolegy spolupracovali, získali techniku ze dvou železničních vozů, které Němci nestihli na konci války odvézt za hranice.
První televizní přenos pro veřejnost v Československu
V roce 1947 začal s Vojenským technickým ústavem spolupracovat Československý rozhlas. Televize se měla dočkat první velké veřejné prezentace na pražské výstavě MEVRO v květnu 1948 a poté mělo dojít i k přímým přenosům z letního sokolského sletu.
Na konci března si televizní kamery a přijímač v tanvaldském výzkumném ústavu prohlédli pozvaní vojenští představitelé a novináři, aby 1. dubna proběhlo první veřejné představení v hostinci U Müllerů.
Po úspěšných veřejných přenosech z MEVRO i sokolského sletu byly televizní výzkumy omezeny, ale přesto v květnu 1953 začalo pravidelné zkušební vysílání Československé televize.