Praha - Rok 1968 byl v tehdejším Československu obdobím velkých nadějí a trpkých zklamání. Obrodný proces ve společnosti (tzv. Pražské jaro) měl podle představ vládnoucí Komunistické strany Československa (KSČ) nastolit "socialismus s lidskou tváří". Skončil však v srpnu 1968 invazí armád Varšavské smlouvy. Hlavním programovým dokumentem Pražského jara byl Akční program, přijatý 5. dubna 1968. Tento materiál byl sice psaný z pozic reformního komunismu, ve své době ale vzbudil ve veřejnosti velká očekávání.
Byl přijat Akční program - hlavní materiál Pražského jara
V prvních měsících roku 1968 nabral politický vývoj v Československu rychlý spád - nejprve byl v lednu odvolán tehdejší prezident Antonín Novotný z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ a na jeho místo nastoupil Alexander Dubček, v březnu 1968 pak rezignoval Novotný i na úřad prezidenta, v němž jej nahradil generál Ludvík Svoboda. Novým premiérem se stal Oldřich Černík a v čele parlamentu stanul Josef Smrkovský.
Základní platformou chystaných změn se stal dubnový Akční program KSČ, přijatý na zasedání ústředního výboru strany. Rozsáhlý dokument definoval koncepci reformy na další dva roky nejen po stránce politické a společenské, ale také ekonomické. Jedním z jeho hlavních tvůrců byl tehdejší tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář, který po okupaci odstoupil ze svých funkcí a později, v roce 1977 emigroval do Rakouska.
Návrh programu byl hotov už v únoru a setkal se s příznivým ohlasem u veřejnosti. Dokument sice zachovával vůdčí úlohu KSČ ve společnosti, ale některé jeho pasáže byly na svou dobu relativně pokrokové a odvážné.
V politické části programu se mimo jiné konstatovalo, že v rámci Národní fronty mají být všechny strany a organizace rovnými partnery. Zlepšení narušených vztahů Čechů a Slováků mělo vyřešit federativní uspořádání státu.
Ekonomická část obsahovala dva základní úkoly - prosazení relativní nezávislosti a samostatnosti podniků (v mezích socialistického podnikání) a postupné snižování energetické a materiálové náročnosti ekonomiky.