Brusel - Československá expozice na světové výstavě Expo 58 byla snem, který měl k životu v tehdejší komunistické společnosti hodně daleko. Podoba československé expozice znamenala pro svět šok. Země, která se ještě nevzpamatovala ze stalinského útlaku, se představila množstvím uměleckých či průmyslových výrobků a nápadů, jež plynule navázaly na špičkovou úroveň designu i masarykovského Československa. Výstava se celkově nesla v duchu víry a naděje, že tehdejší objevy a technologie budou v budoucnosti sloužit humanistickým účelům.
Bruselský sen: Expo 58 patřilo Československu
Expozice v bruselské čtvrti Heysel se uskutečnila v době, kdy většina Belgičanů ještě nejezdila v autech a nedívala se na televizi a kdy belgické dívky nesměly nosit bikiny. Podobnou zkušenost prožíval i zbytek civilizovaného světa. Konala se však krátce po vzletu prvních sovětských a amerických družic do kosmu, poznání jaderné energie a zhotovení prvních výpočetních strojů a robotů. Všechny tyto do té doby nevídané jevy byly poprvé přiblíženy lidem.
Zlatá hvězda pro československý pavilon
Československý pavilon získal v celkovém hodnocení v mezinárodní soutěži zcela mimořádně a nečekaně nejvyšší cenu „Zlatou hvězdu“ a dalších třináct významných ocenění. Nejvyšší ocenění bylo uděleno na základě vysokého hodnocení nejen použité nové techniky v konstrukci demontovatelných pavilónů (ocelová kostra) v kombinaci skla s plastickými hmotami, ale také pro dokonalý interiér tvořený originálním nábytkem, uměleckými díly a užitkovými předměty. Českoslovenští architekti Expem 58 ukázali světu, že po ideologických zásazích 50. let, tedy po vnuceném socialistickém realismu, jsou schopni navázat na světovou úroveň meziválečné československé architektury.
Vzhledem k tomuto mimořádnému úspěchu bylo rozhodnuto o přenesení staveb této expozice do Prahy. Výstavní pavilon a stojan Kaplanovy turbíny byly znovu postaveny na pražském Výstavišti, plzeňská restaurace v Letenských sadech v Praze a Makovského plastika Nový věk před bránou Brněnských veletrhů. Na podzim roku 1991 výstavní pavilon vyhořel a později byl celý zbourán. Plzeňská restaurace na Letné se proměnila v kancelář reklamní agentury, takže z celého úspěchu Čechů na Expo 58 zbyl pouze stojan Kaplanovy turbíny a plastika Nový věk.
V souvislosti s 50. výročím světové výstavy Expo 58 byla slavnostně zahájena výstava Bruselský sen - československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let.
Atomium - dominanta výstavy
Expo 58 navštívilo za dobu jeho šestiměsíčního trvání rekordních 45 miliónů osob včetně 800.000 Američanů, jejichž národní pavilon patřil se sovětským k nejnavštěvovanějším. Dominantou výstavy byla právě konstrukce Atomia, kterou tvoří devět spojených elektronů v podobě hliníkových sfér, jejichž pohyby v noci simuluje zvláštní osvětlení. Stavba zůstala dominantou Bruselu, který od Expo 58 zůstal dodnes středem světového zájmu, hlavně v souvislosti s evropskou integrací, a stala se národním symbolem Belgie a hlavní turistickou atrakcí země.