Italský premiér Aldo Moro nalezen zastřelený

Řím - Po 55 dnech věznění byl bývalý předseda italské vlády Aldo Moro nalezen 9. května 1978 zastřelený v kufru auta na via Caetani. Únos a vražda populárního křesťanského demokrata a italského expremiéra Alda Mora (61) byla událostí, která šokovala celou Itálii. Akci provedli členové ultralevicových Rudých brigád. Moro patřil ke stálicím politické scény, poslancem Křesťanskodemokratické strany byl od roku 1946. Na přelomu 50. a 60. let stál v jejím čele jako generální tajemník, zastával také funkci premiéra. V březnu roku 1978 měl Moro namířeno do parlamentu. Ze svého římského bytu cestoval v tmavomodrém fiatu s řidičem a karabiniérem a v doprovodu dalšího vozu tříčlenné policejní eskorty. Na trase severní částí metropole se před Morovo vozidlo natlačil bílý fiat. Ten na křižovatce via Mario Fani prudce zabrzdil, přičemž zezadu do něj narazil jak politikův automobil, tak i doprovod. Teroristé při přestřelce zabili pět policistů, zajali Mora a odvezli ho autem připraveným opodál.

Ke zločinu se přihlásily Rudé brigády (Brigate Rosse), které požadovaly propuštění jejich soudruhů. Moro byl nakonec po 55 dnech věznění, 9. května 1978, nalezen zastřelený v kufru auta na via Caetani, na půli cesty mezi sídly křesťanských demokratů a komunistů.

Teroristé byli dopadeni a potrestáni, Na doživotí byl například odsouzen Germano Maccari. Raimondo Etro si za spoluúčast odnesl 24,5 roku vězení. Přesto stále panují dohady, zda levičácká skupina byla schopna sama tak náročnou akci provést a zorganizovat. Existují spekulace, že se Mora chtěly zbavit tehdejší politické špičky.

Morovým únosem vyvrcholila série akcí Rudých brigád, které v roce 1969 založil bývalý vůdce teroristické skupiny Černý řád Renato Curcio se studenty sociologické fakulty Svobodné tridentské univerzity. Neústupný postoj italské vlády však způsobil, že obávaná organizace ke konci 80. let degenerovala na skupinku vrahů bez politické přitažlivosti. Brigády se poté odmlčely, aby koncem 90. let obnovily aktivity. Vraždy vládních poradců, Massima D'Antony a Marka Biagiho, nesly v letech 1999 a 2002 opět podpis pěticípé hvězdy v kruhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...