Varšava - Polská hrdinka druhé světové války, Irena Sendlerová, převlečena za zdravotní sestru přijížděla se sanitkou do varšavského ghetta zachraňovat židovské děti. Odvážela je uspané v rakvích. Při záchraně dětí riskovala více než dva a půl tisíckrát. „Matka židovských dětí“ zemřela v 98 letech 12. května 2008.
Irena Sendlerová - matka více než dvou tisíc židovských dětí
Když nacistické Německo napadlo Polsko, Ireně Sendlerové bylo devatenáct let. Ve svých vzpomínkách později napsala, že věděla hned, kdo ve válce strádá nejvíce. „Matka vždy říkala, že v době války bylo nutné pomáhat těm, kteří nejvíce trpěli, proto pomáhala židovským dětem,“ říká dcera Janina Zgrzembska.
Děti pašovala v rakvích
Sendlerová jako sociální pracovnice Židům nejdříve nosila potraviny, léky a oblečení. V prvním roce zemřelo sto tisíc Židů, denně do vyhlazovacích táborů nebo přímo do plynových komor odjelo šest tisíc Židů.
V létě 1942 začala Sendlerová z ghetta pašovat židovské děti, nejčastěji v pytlích ve vozech vyvážejících odpad. Do ghetta přijížděla v přestrojení za zdravotní sestru se sanitkou a uspané děti, aby křikem nic neprozradily, vozila ven v rakvích jako zemřelé na tyfus. Některé děti byly z ghetta vyvlečeny tajnými kanály. Umisťovala je do polských rodin, sirotčinců a katolických klášterů.
V zakopaných lahvích ukryla zašifrované údaje o dětech, aby jim po válce mohla být vrácena jejich totožnost. Na konci roku 1943 pro ni přišlo gestapo. Po mučení byla odsouzena k smrti zastřelením. Podplacení gestapáci ji ale těsně před popravou pustili na svobodu, zastřelena byla jen na papíře. Okamžitě změnila jméno a s falešnými dokumenty se skrývala až do konce války.
V Polsku nedoceněná
Po válce se starala o sirotčince a domovy důchodců. V Polsku se o Ireně Sendlerové prakticky nevědělo. Bezprostředně po válce byla pomoc spíše odsuzována, v často protižidovské náladě polští zachránci Židů nebyli považováni za hrdiny, spíše naopak. V roce 1965 ji jeruzalémský památník obětí holocaustu Jad Vašem vyznamenal titulem Spravedlivý mezi národy.
V březnu 2007 byla navržena na Nobelovu cenu míru, její kandidatura ale propadla. Sama tehdy řekla, že pro ni je významnější paměť, jedna z nejvyšších hodnot na světě. „Lidé na celém světě by měli pochopit, že je nutné udělat vše, aby už nikdy zlo na svět nepřišlo,“ řekla Sendlerová.
Irena Sendlerová zemřela dvě hodiny před slavností v jednom z varšavských gymnázií, které mělo jako první v Polsku nést její jméno. Odešel jeden z velkých svědků černých kapitol v historii Evropy dvacátého století. Z dvou a půl tisíce zachráněných dětí jich žije na všech kontinentech ještě 700.
Na její poslední cestě ji doprovázeli i ti, kteří s její pomocí přežili druhou světovou válku. „Zachránila mě i mého bratrance, vyvedla nás z pekla. Bylo mi osm. Pokud by někdo měl být prohlášen za svatého, pak určitě ona,“ vzpomíná historik Michal Glowinski.
„Všichni bychom měli teď sklonit hlavu a říct, že bude pro nás vzorem člověka, který chce lepší svět,“ pronesl bývalý polský prezident Lech Walesa.