„Hlavním přínosem českého předsednictví Evropské unii bude naše historická zkušenost,“ tvrdí Miroslav Ouzký, odstupující místopředseda EP

Na faktické pravomoci místopředsedy Evropského parlamentu, znovuoživení euroústavy, ale i stávající politickou situaci v České republice se ptal František Lutonský v úterý 16. ledna v pořadu Interview ČT24 odstupujícího místopředsedy Evropského parlamentu, europoslance za ODS Miroslava Ouzkého. Rozhovor se odehrál doslova pár minut po tiskové konferenci, kde premiér Toplánek oznámil, že jeho kabinet podpoří poslanci Melčák a Pohanka. Tedy lidé, kteří do Poslanecké sněmovny vstoupili na kandidátkách ČSSD.

Původně jsem se vás chtěl ptát na euroústavu, německé předsednictví, konec vaší funkce. Ale události posledních minut mi to zkrátka neumožňují. Co o nich vůbec víte u vás ve Štrasburku?
Samozřejmě sleduji, co se děje na domácí politické scéně. Současně chápu, že pro českého občana je sledování dění u něj doma v těchto chvílích nepoměrně důležitější, než stávající dění v Evropském parlamentu.

Máte nějaké informace, které vedly poslance Pohanku a Melčáka k tomu, že nakonec budou tolerovat vládu ODS, KDU-ČSL a Strany zelených?
Nemám. Jediné informace, které mám jsou z veřejných zdrojů, tedy z médií.

Třeba vás bude zajímat, proč nakonec podpoří vládu.
Četl jsem vyjádření pana poslance Melčáka, který už byl unavený různými tahanicemi a domnívá se, jako většina občanů České republiky, že si naše země už konečně nějakou vládu zaslouží. Je proto ochoten jí nějakým modelem tolerovat. Pakliže se nerozhodla celá ČSSD, udělá to sám osobně. To je všechno co jsem od něj četl.

Jste ve Štrasburku, přeci jen poměrně daleko od České republiky. Vznášíte si sám pro sebe nad tím nějaké otazníky? Před chvíli jsme slyšeli obvinění Jiřího Paroubka z politické korupce.
Nedivím se, že taková obvinění padají. Vidím jako pochopitelné jisté roztrpčení předsedy strany, která volby prohrála a který se zoufale snaží zůstat na politické scéně a velmi nerudně se vyjadřuje o všech, kteří by měli jen trochu odlišný názor, případně by chtěli třeba vládu tolerovat. Co se obviněních týče, vidím je jako velmi předčasná, dokonce i on sám řekl, že pro ně nemá jediný důkaz.

Jste, pane místopředsedo, stále místopředsedou Evropského parlamentu?
Ne, již asi čtyři hodiny nejsem.

Jaký je to pocit?
Pro mě to není nový pocit. Již během prosince jsem se smiřoval s tím, že má frakce ztrácí tři posty místopředsedů ze sedmi a Česká republika tak s nejvyšší pravděpodobností na tuto nominaci nedosáhne. Byl jsem na to tím pádem víceméně připraven.

Když se ohlédnete za vaší prací v předsednictvu Evropského parlamentu. Co hodnotíte z pozice vaší funkce vyloženě kladně? Co naopak jasně záporně?
Kladný pocit jsem určitě měl hlavně mimo Evropskou unii. Byl jsem velmi překvapen, jaký prostor pro slyšení je dáván této instituci mimo hranice Unie a jakou pozici funkcionáři Evropské unie ve světě mají. Naopak záporem je politická slabost místopředsednické funkce, její vliv dovnitř evropských institucí a Evropského parlamentu, kde stojí daleko vzadu za předsedy politických frakcí, dokonce za předsedy jednotlivých výborů.

Před dvěma a půl roky jste říkal, že legislativa Evropské unie musí být výrazně jednoduší. Může to místopředseda Evropského parlamentu vůbec nějakým způsobem změnit?
Přiznám se, že při svém nástupu do funkce jsem si myslel, že na vedení Evropského parlamentu můžu mít jako jeho místopředseda vliv, ve skutečnosti je vliv místopředsedy minimální. Po dvou a půl roce zjišťuji, že i pan předseda komise Baroso, který si vytkl zjednodušení legislativy za svůj hlavní cíl, příliš neuspěl.

Evropské radě nyní nově předsedá Německo. Jak souzníte s názorem, že je potřeba oživit debatu o euroústavě?
Velmi diplomaticky bych řekl, že nelze více nesouhlasit. Snahy zastánců euroústavy o nové hlasování, o oprášení ústavy, snahy znovu přesvědčovat občany v zemích, kde ústavu už jednou odmítli (Francie a Nizozemí) považuji za demokratický deficit. Domnívám se, že co už bylo jednou odhlasováno a neprošlo, by mělo zůstat někde pod stolem.

Je Česká republika v tomto ohledu akceschopným partnerem, nebo se jenom lidově řečeno veze?
Jsem přesvědčen, že jsme odpracovali spoustu času na vysvětlování našeho pojetí ústavy. A to nejen v rámci České republiky, ale také v rámci Evropského parlamentu.

Jaké je oficiální stanovisko České republiky k euroústavě?
Nemůžu mluvit jménem republiky. Jistě to bude v prohlášení této vlády. Vím osobně od pana premiéra, že jeho pozice v rámci Evropské rady je velmi zdrženlivá, spíše záporná k této problematice.

Je něco, co se vám hrubě nelíbí v textu koaliční smlouvy této vlády ve vztahu k zahraniční politice?
Neřekl bych, že je tam něco co by se mi hrubě nelíbilo. Spíše tam nejsou některé věci popsány, ale to je výsledek koaliční spolupráce.

Je v něm například téma českého předsednictví. Jednou z priorit bude stavět na tématech, ve kterých je Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi Unie atraktivní. Můžete mi tato témata říci?
Ne, neumím vyjmenovat silná témata evropského předsednictví. Domnívám se, že hlavním přínosem by měla být pro takzvané staré členské země, tím i pro celou Evropu, naše historická zkušenost. Naše citlivé vnímání, řekněme, byrokratického socialismu, který se někde objevuje ve stávajících evropských institucích. A naší snahu skutečně reflektovat potřeby občanů, která je deklarována posledními sedmnácti lety, bychom měli přenést na půdu Evropské unie.

(redakčně kráceno)