Na obrazovce se objevil stejný Zajíc, stejný Vlk i prasnice se třemi podprsenkami. Podle kritiků však už mu cosi chybělo. Navzdory nevinnosti totiž v době největší slávy seriálu znalci hledali v chování postaviček určitý vzdor vůči tehdejšímu režimu. Režisérovi se například podařilo „propašovat“ do jednoho z dílů melodii z písně písničkářského rebela Vladimira Vysockého, jehož hlas pro roli Vlka byl zamítnut.
Podle českých umělců má ovšem tento seriál i další rozměr. „… skýtá ideální předlohu pro pohybové jevištní ztvárnění s akcentem na výtvarnou složku díla. Díky minimu verbálních vyjadřovacích prostředků, kterými disponuje, je tento kus určen pro nejmenší diváky. Svou akčností a komikou rozesmává již několik generací, ale působí i v naučné a výchovné rovině. Tak jen počkejte!“ píše na svých stránkách brněnské divadlo Polárka, které letos představilo vlastní dramatizaci animovaných příběhů vypečené dvojice.
Výtržnické nuance charizmatického Vlka ovšem někdy narážejí na problémy s promítáním v Evropské unii. Zatímco sovětští úředníci prý měli svého času problém s „disidentským“ vzezřením populárního hrdiny, v EU jsou někdy potíže s jeho pitím a kouřením. Vlk s cigárkem v tlamě tak musel z nových dílů zmizet.
Motivy Vlka a Zajíce inspirovaly tvůrce hry Pexeso a skládat se mohou i jako puzzle. Vznikla také Java hra pro mobilní telefony. Skuteční nadšenci vyhledávají starou sovětskou digitální hru, která byla svého času raritou a je považována za kultovní.
Sovětští tvůrci sotva mohli tušit, že si jejich postavičky budou lidé v různých zemích jednoduše stahovat jako spořič obrazovky nebo jako tapetu do mobilu. Klasické dílo, které mělo pobavit především malé sovětské diváky, se stalo v moderní době nadčasovým hitem.
