Česko stojí před druhými předčasnými volbami, ty první skončily opoziční smlouvou

Praha - Strany mají nyní dva dny na to, aby vybraly kandidáty do letní překlenovací vlády, na jejímž vzniku se včera večer dohodli předsedové parlamentních stran. Pokud bude o čem jednat, další jednání mezi lídry obou hlavních politických stran ODS a ČSSD Mirkem Topolánkem a Jiřím Paroubkem se uskuteční v pátek poté, co se premiér vrátí ze zasedání G20. Jediné předčasné volby se v Česku konaly v červnu 1998, půl roku po pádu tehdejší vlády Václava Klause. Triumf tehdy slavili sociální demokraté v čele s Milošem Zemanem. Na vládě se nakonec přece jen podílel svým způsobem i Václav Klaus, jehož ODS podepsala s ČSSD opoziční smlouvu.

Předčasnými volbami v roce 1998 vyvrcholila politická krize z konce roku 1997. Tehdy se menší strany vládní koalice postavily proti ODS, která nebyla schopna vysvětlit aféry okolo financování - zejména problémy kolem podezřelých sponzorů. Právě podivné financování ODS se stalo spouštěcím mechanismem krize. Kvůli nim odešli z vlády Václava Klause ministři KDU-ČSL a ODA. Premiér pak nakonec rezignoval a 30. listopadu 1997 podala demisi celá vláda.

Prezident Václav Havel nejprve pověřil jednáním o vládě předsedu lidovců Josefa Luxe a 17. prosince pak jmenoval premiérem guvernéra ČNB Josefa Tošovského. Ten sestavil kabinet z nestraníků, členů KDU-ČSL, ODA a čtyř členů ODS, kteří později přešli k nově vzniklé Unii svobody. ODS se od této vlády distancovala.

Hlavním úkolem Tošovského vlády bylo dovést Česko k předčasným volbám. Názory politiků na způsob, jak k těmto volbám dojít, se ale lišily. Opozice chtěla přijmout zvláštní ústavní zákon o zkrácení volebního období sněmovny, ODS zpočátku dávala přednost spíše některé ze stávajících ústavních cest. Přednost nakonec dostal ústavní zákon, kterým sněmovna omezila své funkční období 30. červnem 1998. Předčasné volby se pak konaly 19. a 20. června.     

Zvítězila v nich podle předpokladů sociální demokracie, na druhém místě skončili občanští demokraté. Do sněmovny se dostali ještě lidovci, Unie svobody a komunisté. Přestože se vítězem voleb stala sociální demokracie, většinu 102 hlasů ve sněmovně získaly ODS, KDU-ČSL a Unie svobody. Dohoda těchto stran se však ukázala jako nereálná, zejména kvůli tzv. sarajevskému atentátu. Jednáním o sestavení vlády prezident Havel pověřil předsedu ČSSD Miloše Zemana. Vstoupit do vlády s ním byli ochotni lidovci, podmiňovali to ale účastí Unie svobody. Ta však odmítla. Nepřehledná situace nakonec vyústila v překvapivé řešení - ČSSD a ODS spolu uzavřely smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí, která se proslavila pod názvem opoziční smlouva. Smlouva umožnila vznik menšinové vlády ČSSD a ODS zaručila místa předsedů obou parlamentních komor. Obě strany se mimo jiné také zavázaly, že žádná z nich nebude hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...