Třiatřicetiletý rakouský pilot neměl s vozy F1 příliš zkušeností. Do roku 1986 pracoval jako mechanik, později poměrně úspěšně závodil v cestovních vozech a japonské formuli 3000. Za podpory monackého manažera Barbara Behlaua podepsal před sezonou 1994 smlouvu na pět startů za stáj formule 1 Simtek. Závod v Imole měl být třetím z nich, když se do prvního nekvalifikoval a druhý dokončil se ztrátou na posledním místě.
V kvalifikaci na sanmarinský závod se Ratzenberger na moment ocitl mimo trať v úseku Acqua Minerale, přičemž poškodil přední přítlačné křídlo svého monopostu. Pokračoval však dál, až do rychlé pravotočivé Villeneuvovy zatáčky ústící do vlásenky Tosa. Zde s vozidlem vyletěl v rychlosti 300 km/h z dráhy a narazil do bariéry. Pilot byl na místě mrtev.
