Po osvobození Orléansu a červnovém vítězství u Pataye přesvědčila budoucího krále Karla VII., aby se nechal v Remeši korunovat, což se následující měsíc také stalo. Zatímco mezi vojáky a lidem se Jana z Arku těšila obrovské oblibě, král se začal její popularity obávat a svěřoval jí stále méně důležité, ale zato stále nebezpečnějšími úkoly. Na jaře 1430 ji u Compiegne zajali Burgunďané a za vysoké výkupné předali Angličanům, kteří ji obvinili z kacířství a čarodějnictví a postavili před církevní soud. O rok později, 30. května 1431, byla v Rouenu upálena.
Karel VII. neudělal pro její záchranu nic, i když ji mohl z burgundského zajetí vykoupit. Teprve když si zajistil vládu nad takřka celou Francií, požádal o obnovení církevního procesu a prohlásil Janu za oběť justičního omylu. Katolická církev Janu z Arku v roce 1456 rehabilitovala, v roce 1909 prohlásila za blahoslavenou a jedenáct let na to za svatou.
