Bratislava - Jen 66 let bylo uznávanému herci, zpěvákovi a imitátorovi Michalu Dočolomanskému, když jej přemohla rakovina plic. Diváci jej znají například z filmů Adéla ještě nevečeřela (1977), Tajemství hradu v Karpatech (1981) nebo Tisícročná včela (1983). Naposledy se na plátnech kin objevil loni ve filmu Bestiář. Dočolomanský během své kariéry mnohokrát prokázal i své pěvecké nadání. Dokázal též věrně imitovat nestory slovenského herectví Karla Zachara či Júlia Pántika.
Michala Dočolomanského přemohla rakovina plic
Slovenský divadelní a filmový herec se narodil 25. 3. 1942 v polské obci Niedzica, kde jeho otec působil jako učitel. Na Slovensko se rodina přestěhovala na konci 2. světové války. Již v dětství účinkoval v ochotnickém divadle, ve 13 letech ztvárnil hlavní roli v pohádce Sněhová královna. Věnoval se i gymnastice, po ukončení základní školy se vyučil automechanikem. Herectví absolvoval v roce 1964 na Vysoké škole múzických umení v Bratislavě a od té doby byl členem činohry Slovenského národního divadla; naposledy stál na jevišti SND letos 30. června jako Patron Toni v Goldoniho Poprasku na laguně.
Účinkoval v mnoha slovenských a českých seriálech (Inženýrská odysea - 1979 nebo Chlapci a chlapi - 1988). Chlapský zjev a sympatická tvář ho předurčovaly do rolí milovníků a kladných romantických hrdinů. V 70. a 80. letech patřil k nejvytíženějším československým hercům. Největší filmovou roli mu nabídl režisér Juraj Jakubisko, ztvárnil Valenta syna včelaře Martina Pichandy z dvoudílné ságy Tisícročná včela. „Byl velmi krásný, a proto byl idolem žen, uměl rozplakat i rozesmát,“ vzpomíná Jakubisko.
Do paměti diváků se Dočolomanský zapsal hlavními rolemi ve dvou filmech Oldřicha Lipského. Prvním byla parodie na rodokapsové detektivky Adéla ještě nevečeřela (1977), kde hrál postavu detektiva Nicka Cartera, roli hrabětě Felixe Teleke z Tölökö pak o čtyři roky později ztvárnil v parodii na klasické vědecko-fantastické romány Julese Verna Tajemství hradu v Karpatech.