První korespondenční lístek na světě měli v Rakousko-Uhersku

Vídeň/Praha - Zlatou érou korespondenčních lístků byl přelom 19. a 20. století. Navzdory vzrůstající oblibě pohlednic se tento druh otevřené korespondence udržel i během první světové války. Pak byl ale odsunut na vedlejší kolej, kde zůstává dodnes. První korespondenční lístek byl uveden do oběhu v rakousko-uherském mocnářství 22. září 1869. Zájem o korespondenční lístky v posledních letech vytrvale klesá. Podle dostupných údajů České pošty (ČP) se za posledních pět let počet prodaných provozních dopisnic, jak se lístky odborně nazývají, snížil z 11,8 milionu na méně než třetinu. Letos Poštovní tiskárna cenin pro potřeby ČP vytiskla celkem 2,619 milionu korespondenčních lístků. Cena za kus kopíruje cenu známky na běžný dopis, od roku 2008 tedy stojí deset korun.

„Koresponďáky“ jsou v současnosti využívány hlavně při různých televizních a rádiových znalostních soutěžích, kdy si hlasující může vybrat, zda k doručení svého tipu použije SMS, e-mail nebo právě poštovní dopisnici. Staré nebo unikátní korespondenční lístky jsou také předmětem sběratelské činnosti. Kartonový lístek určený pro krátká sdělení byl nejdříve patentován ve Spojených státech amerických roku 1861. K jeho prosazení v praxi ale nedošlo, protože poštovné bylo stanoveno ve stejné výši jako u dopisů. O čtyři roky později neprošel návrh na jeho zavedení v Německu. 

Po neúspěších na americkém kontinentu a v Německu se myšlenky na zavedení otevřené poštovní korespondence chopil vídeňský profesor ekonomiky Emanuel Herrmann, který přišel s nápadem prodávat korespondenční lístky za poloviční poštovné. V odůvodnění pro c. a k. úřady uvedl, že vzhledem k nízké ceně očekává jejich rychlé rozšíření a v konečném důsledku i zvýšení příjmů státních pošt. Skutečnost dala jeho předpokladům za pravdu. Na základě výnosu vídeňského dvora byl na podzim 1869 uveden do oběhu první korespondenční lístek na světě. První výtisky o rozměrech 122 x 85 milimetrů měly předtištěnou žlutou dvoukrejcarovou známku, jednu stranu určenou výhradně pro adresu a druhou čistou pro sdělení. 

Nová forma korespondence se v habsburské monarchii včetně Království českého bleskurychle rozmohla a slavila ohromný úspěch. V roce 1870 zavedlo poštovní dopisnice Německo, krátce poté Švýcarsko a Anglie. O rok později se připojily další země: Belgie, Holandsko, Dánsko, Finsko a Kanada. Zanedlouho kolovaly korespondenční lístky po celém světě. Brzy po jejich zavedení se na lícové straně začaly objevovat různé ozdoby a přítisky. Tato soukromá iniciativa byla legalizována roku 1872, kdy byly povoleny reklamní přítisky. Zrodily se pohlednice, které ale do podoby, jak je známe dnes, musely urazit ještě notný kus cesty. Atraktivnější forma korespondence časem odsunula korespondenční lístky na druhou kolej.