Hladovkář a signatář Charty 77 Mareček zemřel v ústraní

Kyjov (Hodonínsko) - Čtyřiapadesátiletý Miloslav Mareček, nejslavnější český hladovkář byl nalezen mrtev 7. října v jeho domě. Na místě činu se nenašly žádné zjevné stopy, které by nasvědčovaly, že Mareček zemřel násilnou smrtí. Ve svém domku bydlel sám a v podstatě s nikým se nestýkal. Mareček patřil k signatářům Charty 77. Svoji nejdelší hladovku držel 90 dní. Média o ní podrobně informovala. Někteří lidé ale zpochybňovali, že vydržel tak dlouho bez jídla.

První hladovku držel už v září 1989, kdy protestoval proti domovní prohlídce a zabavení řady písemností. Nejíst vydržel přes měsíc, nakonec mu byla zavedena umělá výživa a kvůli špatnému zdravotnímu stavu bylo zastaveno i jeho trestní stíhání. Do přímého konfliktu s komunismem ale přišel už dva roky předtím, když se dostal do potyčky s příslušníky Veřejné bezpečnosti. V dubnu 1988 si od soudu odnesl půlroční podmínku.

Nejdelší hladovku držel 90 dní 

Po listopadu 1989 se domáhal potrestání lidí, kteří se podíleli na jeho stíhání, a to včetně psychiatričky, jež rozhodla o násilném přerušení jeho první hladovky. Požadoval také, aby byli odhaleni a stíháni i iniciátoři takzvaného pendrekového zákona. Kvůli liknavému vyřizování svých podnětů zahájil v září 1991 druhou hladovku, nejedl tehdy 44 dní. Přerušenou hladovku obnovil a držel ji od 25. prosince 1991 do 30. března 1992 a od 1. května do 18. července 1992.

Marečkovými podněty se bez výsledku zabývala prezidentská kancelář i parlament. Postupně zanevřel na společnost a uzavřel se před okolím v domku v Kyjově, který celý polepil plakáty se svými prohlášeními. V roce 1994 se vzdal českého občanství a později vedl dlouhodobý spor s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou kvůli neplacení zdravotního pojištění. Kauza vyústila v roce 2004 v konflikt s městskými strážníky, kvůli kterému byl Mareček odsouzen na deset měsíců za nedovolené ozbrojování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...