Zákon stanovil brannou povinnost pro muže do 50 let

Praha - Předpis z dob habsburské monarchie z roku 1912 zavedl dvouletou vojenskou službu. Změnil to však nový branný zákon, který přijal 19. března 1920 československý parlament. Branná povinnost pro muže od dvaceti do padesáti let byla tehdy snížena na čtrnáct měsíců. Díky složité mezinárodní situaci v třicátých letech dvacátého století však čtrnáctiměsíční vojenská služba prakticky neexistovala. Muži zůstali na vojně o několik měsíců déle.

Vzorem pro brannou soustavu mělo být Švýcarsko

Novým zákonem byla délka služby v samostatném Československu stanovena na čtrnáct měsíců, ovšem dočasně byla prodloužena o deset měsíců. Od roku 1924 se sloužilo 18 měsíců. Počátkem 30. let byla doba služby sice zkrácena na původních 14 měsíců, s ohledem na mezinárodní situaci byla záhy opět prodloužena na dva roky. Čtrnáctiměsíční služba se tak v praxi vůbec nerealizovala.

Zákon z roku 1920 rovněž obsahoval ustanovení, že platí pouze na dobu přechodnou a že definitivní branná soustava bude vybudována na miličním základě. Vzorem pro tento model bylo Švýcarsko. Vzhledem k mezinárodní situaci se však tato vize ukázala jako idealistická a ke zrušení stálé armády nedošlo. Během platnosti zákona, který byl nahrazen až novým branným zákonem v roce 1949, byla norma několikrát novelizována.

Novely zákona vedly k uzákonění civilní služby

Nový branný zákon z roku 1949 stanovil délku základní vojenské služby pro muže od 17 do 60 let na 24 měsíců. Změnu přinesla až novela z roku 1990, která základní vojenskou službu zkrátila na 18 měsíců a uzákonila možnost civilní služby. Další novela z roku 1993 zkrátila službu na 12 měsíců. Roční vojna zůstala i v novém branném zákoně z roku 1999.

1. ledna 2005 byla povinná vojenská služba v Česku zrušena. Stalo se tak 140 let poté, co v roce 1868 branný zákon zavedl v tehdejší monarchii všeobecnou brannou povinnost týkající se většiny mužské populace. V současnosti je česká armáda plně profesionální. Branná povinnost však stále platí, a to pro muže od 18 do 60 let.

  • Ilustrační foto zdroj: 601.skss http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1270/126958.jpg
  • Vojáci 601. skupiny speciálních sil byli v Afghánistánu 18 měsíců. Bojovali s Talibanem, blokovali pohyb radikálů v provincii Uruzgán, cvičili místní armádu a léčili civilisty. zdroj: 601.skss http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1270/126953.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...