Rušení romské školy v Krnově

Krnov - Město Krnov chce od příštího školního roku zrušit základní školu, kterou navštěvuje 97% romských dětí. Zastupitelé se dohodli, že žáky rozdělí do čtyř zbývajících škol ve městě. Učitelé teď navštěvují kurzy, které jim poradí, jak s novými žáky pracovat. Ivo Vondra učí na prvním stupni jedné z krnovských základních škol. S romskými žáky zatím velké zkušenosti nemá. Protože i do jeho třídy jich od září přibyde hned několik, rozhodl se kurzů zúčastnit.

Od kurzu si slibuje, že se s romskými dětmi naučí pracovat, dozví se, jak s nimi vycházet, jak na ně působit a něco naučit. To samé očekává učitel Rostislav Mucha – naučit je komunikovat, zaujmout a začlenit do normální společnosti. Učitelé během roku absolvují celkem sedm kurzů, ve kterých se mají naučit romskému etniku porozumět. „Romské dítě, které přichází do školy, má za sebou jiné dětství než dítě z majoritní rodiny. Má volnější výchovu a škola je pro něj trochu větším šokem,“ uvedla vedoucí katedry historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity Nina Pavelčíková.

V příštím školním roce se do čtyř krnovských základních škol rozdělí téměř 70 romských dětí. Ty prozatím mají zkušenosti jen s romskými spolužáky. Do školy, kterou navštěvují, jich chodí celých 97%. Alena Krušinová (ČSSD), místostarostka Krnova, dodala, že rušení školy je dlouhodobý proces. Jeden rok se nepodařilo obsadit první třídu a hlavně sami Romové chtějí být integrováni do okolních škol.

Ředitelka školy, která zanikne, má ale obavu, jak se děti v nových školách přizpůsobí. „Integrovat děti z komunity na 4 až 5 hodin denně, to není integrace. Integrace by byla, kdyby je solidní mladé páry, rodiče mladých dětí, vytáhli z komunity a dali jim šanci na bydlení ve městě,“ vysvětlila Dagmar Pavlíková, ředitelka školy, která slouží posledním rokem. Také děti se obávají, jak se jim bude v nových školách dařit. Řada z nich se obává, že si nenaleznou kamarády.

Do krnovských základních škol chodí asi 2300 dětí. Desetinu z nich tvoří děti romské. Učitelé, kteří kurzy navštěvují, věří, že se jim pro jejich začlenění podaří připravit dobré podmínky na školách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...