Podivná chuť i vůně odradila studenty i vyučující od toho, aby vodu v moderním kampusu pili. „Vodu z kohoutku nepiji, piji jen vodu z barelu, kterou tady máme k dispozici. Voda z vodovodních trubek někdy smrdí, plavou v ní nečistoty, a dokonce se na ní dělá mastný flek. Záleží, na kterém patře člověk je, jakým množstvím trubek voda prošla,“ řekla doktorandka z oboru analytické chemie Vendula Roblová.
Odborníci z kampusu si na specializovaných ústavech udělali vlastní rozbory vody. A ty prokázaly zvýšené hodnoty zinku a dalších organických látek. „Poslední kontrolní odběry vody ukázaly, že kvalita vody stále neodpovídá hygienickým normám navzdory všem opatřením. Kvalita vody je nevhodná k pití, proto byly všechny vodovodní kohoutky označeny patřičným symbolem. Byla zajištěna dodávka balené pitné vody,“ vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Účet za dovoz balené vody v barelech už převýšil půl milionu korun.
Nekvalitní voda způsobuje vědcům problémy také v laboratořích. Destilovanou vodu si sami vyrábí a potřebují, aby i vstupní voda měla určité parametry. A ty teď nemá. „Kvůli nekvalitní vstupní vodě se více ničí filtry ve speciálních přístrojích. Také by to mohlo mít nějaké škodlivé vlivy na naše přístroje. Proto si ji před destilací speciálně upravujeme,“ popsala zbytečný mezikrok Roblová.
Rýsuje se řešení – univerzitou požadovaná výměna vodovodního potrubí
Po téměř dvaceti měsících jednání se poprvé zdá, že univerzita a generální dodavatel našli společnou řeč o tom, jak zajistit dodávku kvalitní vody. „Zdá se, že po dlouhých jednáních se dokážeme s dodavateli dohodnout na výměně vodovodního potrubí, na které jsme od začátku trvali,“ řekla Fojtová.
Unistav jako generální dodavatel ale trvá na tom, že i teď má voda odpovídající kvalitu. „Máme v tuto chvíli naše expertní posudky od institucí, které jsme zvolili na žádost univerzity, a zaplatili jsme je. Ty nám prokazují, že kvalita vody odpovídá všem normám. Té vodě nic není, klidně se jí napiju. Já s tím nemám problém,“ tvrdil mluvčí Unistavu Marek Navrátil.
Přestože firma reklamaci univerzity zamítla, má podle Navrátila zájem na vyřešení situace. „Jestli dojde k výměně části potrubí či k výměně potrubí jako celku, nebo se tam naopak potrubí zachová a doplní o určité technologie, to teď nedokážu říct. Každopádně něco se tam určitě měnit bude,“ řekl Navrátil.
„Nechceme, aby univerzita měla budovu, kde kvalita vody neodpovídá jejím očekáváním, a také nechceme, aby za námi zůstala stavba, jež není zdárně dotažena do konce. To je náš klíčový důvod, který tím sledujeme,“ tvrdil.
Nákladné rozbory, expertní posudky, provoz speciálního zařízení, které vodu ještě dodatečně desinfikoval, a patrně výměna několika kilometrů potrubí – podle generálního dodavatele škody dosahují stovek tisíc korun. „Nevylučujeme možnost, že budeme muset v rámci kompenzace určitých škod jít k našim smluvním partnerům. Nemůžu teď říct, jestli to bude projektant, dodavatel potrubí nebo firma, která to potrubí vyrobila. Škoda vznikla nám a nevznikla naší vinou,“ uzavřel Navrátil.
Univerzitní kampus v Brně
Stavební práce začaly v roce 2003. Celkové náklady na stavbu kampusu v Brně-Bohunicích pro 5000 studentů a 1000 akademických pracovníků dosáhly 4,972 miliardy korun. Projekt byl financován ze státního rozpočtu podporovaného úvěrem Evropské investiční banky, z vlastních zdrojů Masarykovy univerzity a z prostředků města Brna. Moderní prostory kampusu vybavené špičkovou technikou v současnosti využívají hlavně přírodovědecká, lékařská a sportovní fakulta.
