Hodonín – Letošní maturanti oboru keramika z hodonínské průmyslové a umělecké školy se v červnu stanou úplně posledními absolventy tohoto oboru. Zájem o něj dlouhodobě upadal, a tak se škola rozhodla k radikálnímu kroku. Nové studenty v posledních třech letech nenabírala. S podobnými problémy se potýkají i další, především učňovské obory.
Zájem o studium keramiky klesá. A vymírajících oborů je stále víc
Keramik, obuvník, tesař nebo sklenář – právě tyto profese patří k těm, jejichž studium žáky devátých tříd neláká. Jednou z výjimek je Eliška Panáková ze 4. ročníku hodonínské průmyslovky. „Keramika mě svým způsobem naplňuje. A jelikož mě k řemeslu přivedla rodina, tak bych se tomu chtěla věnovat i dál,“ vysvětlila studentka.
Takových jako ona je ale čím dál méně, a tak škola už další třídu keramiků neotevře. V Hodoníně se rozhodli obor s dlouholetou tradicí zrušit, podobně jako v Bechyni. „Pokles zájmu o keramiku je celorepublikovým jevem,“ řekl ředitel hodonínské střední průmyslovky Ivo Kurz.
Hovoří ředitel školy Ivo Kurz (zdroj: ČT24)
Majitelé keramických dílen bijí na poplach. Například břeclavské keramické závody. Teď sice mají zaměstnanců dostatek, za pár let by se to ale dramaticky mohlo změnit. „Dnešní mladý člověk chce používat pro svou práci spíš hlavu než ruce,“ myslí si ředitel keramického závodu Radek Pavlis.
Krizi mají i další řemeslné obory. I když boty ke Zlínu neodmyslitelně patří, ani tady si obor obuvník nedokázal získat srdce žáků základních škol. Obor museli zavřít.
Jihomoravský kraj nabízí učňům vybraných oborů stipendia
Už tři roky se snaží vedení kraje vyplácením stipendií podpořit obory, o které není takový zájem. Budoucí řezníci, klempíři nebo elektrikáři mohou každý rok získat stipendium až 2 500 korun. Nedostane je ale každý, učni nesmí mít žádné čtyřky a pětky a studijní průměr do 2,4.
I přes finanční motivaci se ale zájem o méně atraktivní obory nezvýšil. Stipendium tak spíše představuje příjemný bonus pro ty, kteří obor jdou studovat. Podle ředitelů by mohla poloprázdné třídy naplnit takzvaná oborová optimalizace. Například obor čalouník se v Brně donedávna dal studovat na dvou školách, které ale nedokázaly naplnit kapacitu třídy. Letos už došlo ke spojení tříd na škole v Brně-Bosonohách, a obě zařízení tak ušetřila nemalé peníze.
Do podpory studentů na vybraných oborech už se pustily i firmy, které si tak už od střední školy nebo učiliště vychovávají budoucí zaměstnance. Například Penam si pekaře a mlynáře vychovává po celé republice. V jejich případě se výše stipendia odvíjí i od prospěchu. Při nástupu do školy žáci podepisují s poskytovatelem stipendia smlouvu, kterou se zavážou, že po dokončení školy si u něj musí odpracovat několik let. Většina studentů to ale vnímá jako výhodu v době, kdy se absolventům hledá práce těžko.
Vydáno pod