Brno, Praha - Signatáři petice „Za obnovu zemědělské krajiny“ dnes předali v Parlamentu archy s dvaceti tisíci podpisy. Žádají jediné: aby stát začal podporovat v mnohem vyšší míře šetrné zemědělství, které může pozastavit ničení půdy, obnoví remízky a mokřady a vrátí do krajiny zvěř a ptáky. Na přelomu roku se totiž bude rozhodovat o podobě evropských dotací na příštích sedm let.
Peticí chtějí změnit účel dotací do zemědělství. Ve prospěch krajiny
„Naším cílem je přimět představitele této země, aby se krajina pouze nevyčerpávala, ale aby se s ní začalo nakládat šetrně. Společnou zemědělskou politiku spolufinancujeme ze svých daní a je oprávněné požadovat, aby toto obrovské množství peněz sloužilo všem lidem,“ uvedl jeden z organizátorů petice Jakub Hruška z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Důsledky devastujícího zemědělství jsou přitom varovné. Za posledních deset let zmizela z české zemědělské krajiny pětina polního ptactva. Kvůli větrné a vodní erozi přicházejí pole každý rok o miliony tun ornice a způsobená škoda se pohybuje v miliardových hodnotách. Od poloviny 20. století se zlikvidovalo 158 tisíc kilometrů polních cest.
Jakub Hruška z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (zdroj: ČT24)
Iniciátoři petice, mezi nimiž jsou myslivci, ornitologové, zemědělci, ale i starostové některých obcí, chtějí podle Hrušky zemědělskou politiku změnit. Krajina je neohleduplným zemědělství ničena. Například ve velkém je pěstovaná energeticky náročná kukuřice, které se do padesátých let minulého století pěstovalo přibližně 50 tisíc hektarů. Nyní pokrývá 310 tisíc hektarů půdy, je odolná proti pesticidům a herbicidům. „Na kukuřičná pole jsou tak aplikovány velmi vysoké dávky agrochemikálií, a tak zde nenajdete nic jiného než hlínu a stonky rostlin,“ dodal Hruška.
Kromě vlády, Parlamentu ČR a ministerstev zemědělství a životního prostředí hodlají organizátoři petice oslovit také české zástupce v Evropském parlamentu, který bude v nadcházejících měsících rozhodovat o základních podmínkách zemědělských dotací.
Požadavky signatářů petice:
Peníze z prvního pilíře společné zemědělské politiky mají být použity na opatření, která podpoří ekologickou stabilitu a biodiverzitu, například na tvorbu a údržbu mezí, teras nebo pramenišť, a to alespoň na 10 procentech půdy, zatímco Evropská komise navrhuje sedm procent.
Polovina financí z Programu rozvoje venkova by měla jít na environmentální podporu, tedy šetrné způsoby hospodaření, jako i do plnění mezinárodních dohod, kterými jsou Natura 2000 nebo Směrnice o vodách.
Podepsal jsem, protože to chci změnit
Mezi těmi, kteří petici podepsali, je i biozemědělec Martin Hutař z Velkých Hostěrádek na jihu Moravy. Právě zdejší půda je postižena větrnou a vodní erozí ze všech regionů nejvíce. A ani nejrůznější opatření Ministerstva zemědělství zatím nepřiměla zdejší zemědělce krajině pomoci. „Zemědělci nejsou nuceni zkvalitňovat půdu například střídáním plodin, jejím obohacováním. Cílená dotace na obnovování mezí a krajinotvorných ploch by je jistě lépe ponoukla k tomu, aby se o ně lépe starali,“ řekl Hutař.
A přidal se i myslivec Zdeněk Mařík ze Slavkova u Brna. Důvody, proč petici podepsal, jsou jeho konkrétní představy, co by se dalo přímo ve Slavkově udělat. „Přál bych si, aby mohlo město žádat o peníze například na výsadbu alejí a další krajinářské prvky,“ vysvětlil Mařík. To stejné by chtěl i starosta Kunovic Josef Haša. „Krajina je tak zničená a potřebovala by obnovit původní zeleň, která zde odjakživa v minulosti před intenzivním zemědělstvím byla,“ dodal starosta.
Veřejného slyšení se signatáři petice dočkají pravděpodobně v lednu příštího roku. Potvrdila to i místopředsedkyně petičního výboru Poslanecké sněmovny Hana Orgoníková (ČSSD), která dnes archy s podpisy od Jakuba Hrušky převzala. I ona je přesvědčená, že by petice měla být pro příslušná ministerstva a poslance varováním i inspirací. „Naši krajinu je potřeba zachovat, a proto se budeme snažit, aby byla petice vyslyšena,“ prohlásila poslankyně.