Jižní Morava, Zlínsko – Zvolení nového papeže Františka je zásadní událostí pro celou katolickou církev. Bývalý argentinský kardinál a člen jezuitského řádu je pro mnohé příslibem změn v katolické církvi. V Jihomoravském a Zlínském kraji je počet věřících vysoko nad průměrem zbytku republiky. Jižní a východní Moravu ale s novým papežem pojí ještě jedno pouto. Velehrad a Hostýn jsou už od předminulého století významnými centry jezuitského řádu v České republice. Právě tam už od ranních hodin věřící oslavují zvolení nové hlavy katolické církve.
Když včera ve večerních hodinách oznámil bílý kouř nad Sixtinskou kaplí zvolení nového papeže, katolíci po celém světě se začali připravovat na oslavu pontifikace první mimoevropské hlavy katolické církve od osmého století našeho letopočtu. Argentinec Jorge Mario Bergoglio přijal jako první papež v historii jméno František, jako první papež je i členem jezuitského řádu.
Na ranní hostýnskou bohoslužbu k uctění Františka I. dorazilo jen asi deset věřících. I to je poměrně vysoké číslo, když uvážíme, že první autobus jede na Hostýn až po osmé hodině ranní a v zimních měsících není poutní místo zrovna nejlépe dostupné. I přes mrazivé ráno ale účastníci mše hýřili optimismem. „Je to pro mě úplně nový člověk, vůbec jsem ho neznala. Zdá se nám jako obyčejný člověk a myslíme si, že bude dobrým papežem,“ uvedli věřící po bohoslužbě na Svatém Hostýně.
Na Velehradě, kde jsou uloženy ostatky asi nejvýznamnějšího českého jezuity, kardinála Špidlíka, mají kromě zvolení nové hlavy katolické církve ještě jeden velký důvod k radosti. V tomto roce se uskuteční oslavy cyrilometodějského jubilea, na které byl pozván i papež. Naděje na letní papežskou návštěvu tak znovu ožívá. „Doufejme, že jezuity na Velehradě nenechá na holičkách a přijede nás navštívit,“ podělil se o svou radost věřící Jakub Macek. „Papež bude jistě pozván na Velehrad a snad pozvání přijme,“ potvrdil duchovní správce farnosti Velehrad Petr Přádka.
V brněnském kostele Nanebevzetí Panny Marie se dnes také konala bohoslužba za Františka I. Zde byla radost z výsledků včerejší konkláve dvojnásobná, protože o kostel se starají právě jezuité. „Já jsem se tu novinu dozvěděl hned po večerní mši svaté. Mohl jsem lidem ještě ohlásit, že máme nového papeže. Později mi volali jméno papeže a že je to jezuita. Je to obrovská radost a zároveň velká zodpovědnost především kvůli důvěře, která v něj byla vložena,“ popsal své pocity rektor kostela Nanebevzetí Panny Marie Pavel Bačo.
Jezuité se na jižní a východní Moravě zapsali nesmazatelným písmem nejen při nechvalně proslulém období rekatolizace. Zanechali zde také několik kulturních památek. Do svého prvního vypovězení během stavovského povstání v roce 1619 stihli na Moravě založit kolej při kostelu Paní Marie sněžné v Brně. Po vítězství katolické šlechty v bitvě na Bílé hoře se pak jezuité jako první z katolických řádů vraceli do nuceně opuštěných majetků. Patřili k hlavním silám pobělohorské rekatolizace.
Tovaryšstvo Ježíšovo se kromě boje proti protestantství věnovalo především vzdělání a misijní činnosti. Například v Olomouci založili jezuité Univerzitu Palackého, první vysokou školu na Moravě. Jejich koleje sloužící pro katolickou výchovu mládeže můžeme dodnes vidět ve Znojmě, Uherském Hradišti, na Velehradě. Naopak kroměřížská kolej byla Švédy zničena během třicetileté války v roce 1644. Kromě kolejí zakládali jezuité i takzvané rezidence, které také sloužily ke vzdělávání, ale byly menší než koleje. Rezidence můžeme dodnes vidět v brněnských Tuřanech nebo na Hostýně. Na Moravě dnes najdeme pět domů, které obývají právě jezuité.
Asi nejznámější postavou Tovaryšstva Ježíšova z posledních let byl zesnulý kardinál Tomáš Špidlík, někdejší blízký poradce Jana Pavla II. Právě z moravských jezuitů vzešly i další slavné osobnosti, v Brně roku 1643 bránil město před Švédy slavný rektor jezuitské koleje Martin Středa. Další významný moravský jezuita byl brněnský rodák Jiří Kamel, misionář a botanik, po kterém je pojmenována růže kamélie.
Papež František I. (latinsky Franciscus), vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires. Vystudoval chemicko-průmyslovou školu a v jednadvaceti letech vstoupil do jezuitského řádu. Vystudoval teologii a filozofii. V Argentině působil do roku 1979 jako jezuitský provinciál. V roce 1992 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován biskupem a v roce 1998 arcibiskupem Buenos Aires. Kardinálem se stal v roce 2001.
13. března 2013 ho konkláve zvolila jako papeže s pořadovým číslem 266. Jméno František přijal jako upomínku na svatého Františka z Assisi, který se vzdal majetku, aby mohl pomáhat chudým. Nový papež je velkým kritikem sňatků mezi osobami stejného pohlaví. Naopak je známý pro svůj zájem o problémy nakažených virem HIV.
