Kde je v Olomouci nejtepleji? V Krakovské ulici

Olomouc – Mezi jednotlivými částmi města může být teplotní rozdíl až sedm stupňů Celsia. To zjistili vědci z Univerzity Palackého, kteří čtyři roky zkoumali olomoucké podnebí. Díky nim má dnes Olomouc jeho podrobný popis.

Město Olomouc se nachází v rovinaté krajině. Má zhruba sto tisíc obyvatel, nejvzdálenější místa od sebe leží 16 kilometrů. Teplotní mapa ukazuje, že i na tak malém prostoru se nachází ostrůvky tepla nebo naopak zimy. „Výsledky tak trochu předčily naše očekávání. To znamená, že během jedné hodiny, když budete projíždět Olomoucí, tak se teploty liší až o sedm stupňů,“ říká ředitel výzkumného projektu Miroslav Vysoudil.

Může za to několik faktorů. Teplo je většinou tam, kde je hustá zástavba nebo průmyslová zóna. Zima zase tam, kde teče řeka Morava a kde začínají lužní lesy. Ale ne pokaždé je to pravidlem. „I v samotném centru města jsou chladná místa, a to všude tam, kde jsou staré vysoké budovy, historické uličky,“ vysvětluje Vysoudil. Slunce tam totiž pořádně nedosvítí.

Vůbec nejvyšší teploty ale naměřila meteorologická stanice v ulici Krakovská, asi kilometr od centra Olomouce. Výrazně tepleji než všude jinde je třeba i na Svatém Kopečku. „V oblasti Svatého Kopečku vzniká místní radiační inverze, proto se chová tepleji než město,“ dodává spoluautor studie Jan Geletič. Nejchladnější místo najdete o několik kilometrů dál a asi o 150 metrů níž – ve Chválkovicích. Zasahují tam totiž chladné lužní lesy Litovelského Pomoraví.

Kde se dobře bydlí?

Olomouc je plná míst s takzvanými teplotními inverzemi. Dole se drží chladnější vzduch, vznikají mlhy a zhoršuje se ovzduší. „Nepříliš vhodné lokality jsou částečně Holice a potom Nové Sady. Pokud bych si měl vybrat, tak bych si vybral Svatý Kopeček nebo Tabulový vrch. Postavit si domek v Křelově by byla taky dobrá volba,“ radí Miroslav Vysoudil.

2 minuty
Teplo a zima v Olomouci
Zdroj: ČT24

Déšť si zase často vybírá sever nebo severozápad města, do centra už tolik srážek nedorazí. Čistý vzduch bývá také v Neředíně. Nad spoustou výsledků si ale vědci pořád lámou hlavu a důvody, proč je někde úplně jinak než jinde, budou hledat ještě několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...