Šumava - V létě roku 1964 se v tehdejším Československu na plné obrátky rozjížděla operace Neptun. Státní bezpečnost si pro ni vybrala tajemné hlubiny šumavských jezer. Do nich komunisté ponořili nacistické materiály, které měly vyvolat senzaci a ovlivnit politickou situaci v Západním Německu a dalších státech. Do málo známého zákulisí nejúspěšnější dezinformační akce komunistické tajné služby nahlédl publicista Zdeněk Roučka, který o ni připravil výstavu v Muzeu Železné opony.
Operace Neptun - nejúspěšnější dezinformační akce komunistické tajné služby
Šumavská jezera (Černé a Čertovo) provází řada legend – jedna z nich hovoří o ukrytých tajných nacistických materiálech. Vytvořila ji komunistická Státní bezpečnost v roce 1964 a tehdy jí naletěly i politické špičky západních zemí. Dezinformační akce, která měla ovlivnit veřejné mínění na Západě i u nás, dostala krycí název Neptun.
O co šlo?
V roce 1965 mělo v tehdejším Západním Německu dojít k promlčení nacistických zločinů. Československo hledalo cestu, jak Němce donutit, aby promlčecí lhůtu prodloužili. Dalším cílem pak bylo očernit západoněmecké a rakouské politiky ze spolupráce s nacistickým režimem. Nakonec pomohla náhoda.
Televizní štáb pořadu Zvědavá kamera hledal témata a v podstatě díky tomu, že se Čertova jezera týkaly nejrůznější legendy, chtěl udělat průzkum. Výsledkem bylo objevení čtyř beden s trhavinami – psal se duben 1960.
Nález trhavin byl důvodem, proč celá akce Neptun vznikla. Na centrále v Praze se příslušníci StB rozhodli, že když jsou v Čertově jezeře trhaviny po Němcích, tak proč by v sousedním Černém jezeře nemohly být bedny s nacistickými dokumenty?
Mozkem operace Neptun byl major nově vzniklého dezinformačního odboru československé rozvědky Ladislav Bittman. Právě on přišel s nápadem potopit do Černého jezera německé bedny a pak je nechat objevit televizním štábem. Záměr byl nalézt dokumenty, které by se daly využít jako propaganda.
V polovině května 1964 k šumavským jezerům vyrazila skupina příslušníků StB prozkoumat, kam by bylo nejlepší bedny potopit. Ve skupině byl již zmíněný Ladislav Bittman a šéf vojenské kontrarozvědky v Sušici major Ladislav Klika. Ačkoliv byla akce přísně utajená a okolí Černého jezera uzavřeno, zachovalo se několik unikátních fotografií, které po téměř padesáti letech objevil Zdeněk Roučka. O měsíc později došlo k samotné akci.
Bedny objevil potápěč jménem Mergl. Asi tři nebo čtyři dny po tom, co byly bedny převezeny do Prahy, se v tisku objevila oficiální zpráva, že skutečně bedny obsahují velmi cenné nacistické dokumenty a nacistické špionáže.
V té době ale nikdo netušil, že v bednách jsou pouze prázdné papíry. Vlastních nepublikovaných nacistických materiálů vhodných k využití v akci Neptun mělo Československo zoufale málo. Proto se StB s prosbou o pomoc obrátila na sovětskou KGB, která měla trofejních materiálů mnohem více. Sověti přislíbili, že pomůžou. Začala se chystat tisková konference, na níž měl promluvit ministr vnitra Lubomír Štrougal.
Nakonec osmého září přiletěl kurýr linkou z Moskvy v obyčejném letadle a v několika pytlích přivezl dokumenty, na které příslušníci STB tolik čekali.
Akce měla velký dosah, byla citována v zahraničním tisku a do značné míry se situaci v Německu na rozdíl od jiných operací, které byly menšího významu, podařilo ovlivnit a vyvolat určité obavy z toho, co se na Šumavě našlo. Dá se říct, že akce Neptun byla úspěšná, protože bylo rozhodnuto, že promlčecí lhůta nacistických zločinů bude prodloužena o pět let.
Podvod zinscenovaný StB vyšel najevo až po roce 1968, kdy Ladislav Bittman uprchl do Spojených států amerických.
Největší provokace StB vylovená z Černého jezera (zdroj: ČT24)