Zubaři chtějí více peněz od pojišťoven, hrozí protesty

Plzeň - Zubaři nesouhlasí s tím, aby peníze, které dostanou příští rok navíc od státu zdravotní pojišťovny, šly pouze nemocnicím, jak zamýšlí ministerstvo zdravotnictví. Část by podle nich měly získat také stomatologické ordinace ve vyšších úhradách za výplně zubů. V pondělí odešle Česká stomatologická komora ministerstvu a médiím prohlášení s avizovanými požadavky a předem upozorňuje, že je případně připravena zahájit protestní akce.

„Naše péče je dlouhodobě podhodnocená a zcela jednoznačně se musí saturovat,“ uvedl prezident ČSK Pavel Chrz. U plomb je podle něj situace nejhorší. Jde o druhý nejčastější výkon zubařů, kteří jich ročně udělají 6,5 milionu, což při současné platbě pojišťoven za výplň 220 korun představuje sumu asi 1,3 miliardy korun. Průměrný náklad ordinace je 450 korun. Zubaři by se ale spokojili s nižší platbou. Konkrétní sumu dnes nestanovili, ale podle jejich dřívějších vyjádření by měla být zhruba o třetinu vyšší, než je současná.

Ministerstvo ale podle náměstkyně Heleny Rögnerové na navýšení peněz za plomby prostředky nemá. Podle ní si ve vyhlášce na příští rok všichni trochu polepší, protože nebudou obsahovat regulační omezení letošního roku. „Ale přímo na navýšení sazby za plomby nemáme, na prvním místě musíme řešit zadlužené nemocnice a také podpořit následnou péči, kde bude citelný propad po zrušení regulačních poplatků,“ uvedla. Ministerstvo podle náměstkyně nemá nic proti tomu, aby si zubaři vyjednali vyšší úhrady za plomby přímo se zdravotními pojišťovnami. Vyhláška stanoví jen minimum, pod které v platbách nesmějí pojišťovny jít, víc ale platit mohou.

Pokud však MZ vydá nejdéle do konce roku novou úhradovou vyhlášku v neprospěch zubařů a peníze navíc dá nemocnicím, je ČSK připravena zahájit protestní akce. Z navýšení za státní pojištěnce mají pojišťovny příští rok získat téměř pět miliard korun. Zubaři také pohrozili, že vyřadí plomby ze zákroků hrazených veřejným pojistným. „Každý z nás sice bude podstupovat určité riziko, protože když nebudeme poskytovat pacientům péči hrazenou z veřejných peněz, tak nás za to může prohánět zdravotní pojišťovna a krajský úřad. Ale my do toho rizika jít musíme,“ uvedl Chrz.

„Nemocnice jsou zatím černou dírou. A pokud nedojde k reorganizaci v poskytování speciální a akutní lůžkové péče, tak tam můžete nalít dalších 20 miliard a je to úplně jedno,“ uvedl Chrz s tím, že ví, že peníze nemocnice také potřebují. „V zahraničí je prioritou právě ambulantní léčba, která je daleko lacinější než nemocniční,“ dodal.

Ministr podle Chrze slíbil už na valné hromadě ČSK, že požadavky soukromých lékařů podpoří. Naopak pak ale vydal příkaz, aby šly všechny volné peníze do nemocnic, dodal Chrz. MZ podle něj prostřednictvím správních rad a současné politické situace pojišťovny ovládá. Pojišťovny dají letos na zdravotní péči 220 miliard korun, příští rok by z navýšených odvodů státu a vyššího výběru pojistného mohly dát až o deset miliard víc. V současné době je v Česku přes 8 tisíc zubařů, v ordinacích praktických zubních lékařů je jich do 6 500.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...