Brno – V ulici Těžební začíná vyrůstat nové středisko Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Jihomoravského kraje. Další část záchranářů se tak přestěhuje na okraj Brna. Už loni se sídlo záchranné služby přesunulo z nevyhovující budovy na náměstí 28. října v centru města do Bohunic. Právě z okrajů města se mohou lépe dostávat třeba ke vzdálenějším nehodám na dálnicích. Trojici středisek v roce 2015 doplní ještě budova na Ponavě v městské části Královo Pole.
Jihomoravští záchranáři se přestěhují do Černovic
Černovická základna záchranářů bude hotová do konce srpna. „Už na podzim odtud budou zasahovat dvě výjezdové skupiny s lékařem a jedna výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci v denní i noční době. Pracovat tu bude čtyřicet zdravotníků. Jedna skupina bude zajišťovat leteckou záchrannou službu v nočních hodinách – a to pro kraj Jihomoravský, Olomoucký a Vysočina a částečně i pro Zlínský a Pardubický,“ uvedl při zahájení stavby hejtman Michal Hašek (ČSSD).
Důvody výstavby vysvětlil ředitel jihomoravské ZZS Milan Klusák. „Dosud jsme zajištovali zdravotnickou záchrannou službu na území brněnské aglomerace ze tří základen, ale ve dvou pouze s jedním vozidlem v režimu setkávání, zbytek z náměstí 28. října. Jak se aglomerace rozrůstá, musíme se přizpůsobit a umístit výjezdové skupiny na místa, kde budou blíž pacientům tak, abychom zlepšili dostupnost péče.“
Hovoří ředitel ZZS JMK Milan Klusák (zdroj: ČT24)
Dostupnost péče směrem na jih a východ od Brna se brzy významně zlepší. „Základna bude v blízkosti několika dálnic a rychlostních komunikací, kde je třeba záchrannou službu zajistit,“ uvedl Klusák. Díky novému rozmístění základen se záchranáři lépe dostanou do všech lokalit. „To znamená zkrácení dojezdových lhůt. Teď, když máme i výjezdní základnu v Bohunicích, přijedeme k pacientům v Brně v řádu 5 až 8 minut,“ dodal Klusák.
Výjezdní základna bude stát přes 40 milionů
V areálu v Černovicích postupně vzniknou dvě budovy. První poslouží výjezdům, druhá servisu pro sanitky a další techniku. Ta ale vznikne až po dokončení všech tří základen. První černovická budova vyjde na 40 milionů korun. Po ní se v příštím roce bude stavět základna na Ponavě. Zatím stojí jen sídlo v Bohunicích, záchranáři proto ještě chvíli zůstanou v centru.
Dosavadní sídlo na náměstí 28. října potom zůstane po více než sto letech prázdné. V roce 1994 prošlo rekonstrukcí, záchranářům ale nevyhovuje po mnoha stránkách. „Původní budova nevyhovovala dispozičně, prostorově ani hygienicky. Docházelo tam k častým technickým haváriím,“ popsal hlavní důvody nutného stěhování mluvčí jihomoravských záchranářů Radek Turin. Nevyhovující budovu z 19. století záchranáři na konci roku 2012 vyměnili za moderní komplex v brněnských Bohunicích.
GALERIE
Původní zázemí brněnských záchranářů
Zachranáři budou sídlit také v Černovicích a na Ponavě
Záchranáři tam mají blízko do fakultní nemocnice i k univerzitnímu kampusu. Při stěhování do okrajových částí zohlednili i nejdůležitější věc – dojezdový čas. Snáze než z městského centra se z Bohunic dostanou na dálnice D1 nebo D2, kam často vyjíždějí pomáhat při dopravních nehodách. Ze stejného důvodu bude další středisko záchranářů v Černovicích. I tam pro ně během letošního roku vyroste modernější zázemí.
Zdravotnická střediska v Černovicích a na Ponavě však budou menší než to bohunické. Dostavba tří středisek umožní záchranářům optimální rozložení sil, díky kterému budou schopní rychle zasáhnout v Brně i jeho vzdálenějším okolí.
Dobu, za kterou musí sanitka stihnout přijet k pacientovi, stanovuje zákon na 20 minut. Tomu musí kraje přizpůsobit rozmístění záchranářských základen tak, aby sanitky stihly dojet do všech obcí.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Za loňský rok se na jižní Moravě stalo 1347 úrazů, což je zhruba o tři stovky víc, než v roce 2012.
Některé sanitky vyjíždí bez lékaře
Už půl roku jezdí ze tří základen na jižní Moravě sanitky bez lékaře. Od loňského 1. srpna jezdí v Mikulově, ve Slavkově u Brna a ve Velkých Opatovicích sanitky pouze s kvalifikovanými zdravotníky. Jihomoravská záchranná služba má totiž nedostatek lékařů. Aby nevyjížděli zbytečně, jsou k dispozici jen v závažných případech.
GALERIE
Sanitka zdroj: ČT24
Starostům obcí se rozhodnutí nelíbilo, záchranáři ale argumentují tím, že péče se dostane každému a lékaři nebudou blokovaní. Záchranáři jsou dnes navíc odborně vzdělaní – umí podat infuzi, pomoct při porodu nebo vyšetřit EKG. „Dřív takové věci dělat nemohli, dneska to umí. Vzdělanostně se velmi blíží lékařům, co se týče přednemocniční neodkladné péče,“ vysvětlil náměstek ředitele jihomoravské záchranky Rudolf Zvolánek.
Výjezdy záchranky s lékařem
srpen-prosinec 2012 - 16 326 výjezdů
srpen-prosinec 2013 - 13 325 výjezdů
Zdroj: ZZS JMK
Na jižní Moravě navíc funguje systém Rendez-Vous, kdy se podle potřeby setkávají výjezdy rychlé zdravotnické pomoci a rychlé lékařské pomoci. Sanitky takto fungují i v Praze nebo v dalších evropských zemích. „Systém Rendez-Vous funguje po celé České republice. Případů, kam vždy musí jet lékař, je 5 až 10 procent,“ uvedl ředitel záchranky Klusák. „Nejdůležitější, čeho jsme dosáhli, je to, že ani v jednom případě se nestalo, že by lékař nebyl k dispozici. Předtím se to stávalo běžně,“ uzavřel.
V roce 2013 vyjela rychlá lékařská pomoc k víc než 13 tisícům případů, kdežto rychlá zdravotnická pomoc k 24 tisícům.
Jen na jihu Moravy evidují záchranáři 76 944 výjezdů, při kterých zachránili téměř 80 tisíc lidských životů. K 609 případům musel vzlétnout vrtulník. Na zdravotnickou linku 155 přišlo v loňském roce 172 194 hovorů s žádostí o pomoc.
Dojezdový čas je problém na východě Moravy
Záchranáři ze Zlínského kraje se potýkají se špatnou dostupností obcí na Chřibsku či v okolí Strání u slovenských hranic. Pomoci se tam člověku dostane až do půl hodiny. Zákonný limit je přitom dvacet minut. V letošním roce se nového vybavení dočkají Rožnovští, kde se tamní záchranná stanice spojí s pohotovostí a získá i moderní zázemí.
Ještě letos by se mohlo začít také s výstavbou sídla záchranářů v Morkovicích-Slížanech na Kroměřížsku. Zatím ale chybí potřebných osm milionů korun. Plány a vizualizace už ale leží na stolech úředníků. S novou pobočkou, kterou by záchranáři mohli převzít za rok, by se zlepšila dostupnost zdravotní péče pro dvanáct okolních obcí.
Hovoří krajský radní pro zdravotnictví Lubomír Nečas (SPOZ) (zdroj: ČT24)
„Já sám jsem v loňském roce zažil situaci, kdy osobní auto srazilo chodce přecházejícího přes cestu. A musím říct, že jsme na záchrannou službu čekali více než 20 minut. A každá ta minuta je opravdu nekonečná,“ připustil starosta obce Morkovice-Slížany Pavel Horák (nez.). Obec proto věnovala pozemek i kus zrušeného vlakového nádraží, aby se proměnilo v záchranářskou stanici.
Aby byla dojezdnost ve Zlínském kraji kompletní, musí se ke stávajícím pobočkám přidat ještě tři. Do tří let by tak měla vzniknout stanice ZZS také v Suché Lozi, Buchlovicích a Slušovicích.
Palčivým problémem je agresivita pacientů
Mnohem více než nedostačující stanice ale záchranáře trápí rostoucí agresivita pacientů a jejich okolí. Lidé bývají podle dispečerů agresivnější a vulgárnější už i v okamžiku, kdy teprve volají na tísňovou linku. Sami záchranáři se tak mohou dostat do situace ohrožující život, v takových případech jsou ale bezmocní – nemají status veřejného činitele.
Agresivních pacientů telefonuje několik denně, obvykle při nočních nebo víkendových směnách. „Pán si způsobil drobné poranění prstu na dolní končetině a měl pocit, že sanitka tam musí být okamžitě. Volal asi desetkrát a pokaždé mě tituloval velice nelichotivými výrazy,“ popsala typický příklad vrchní sestra z jihomoravského operačního střediska Miroslava Bělošová. Podle mluvčího jihomoravských záchranářů Radka Turina se takto chovají především lidé pod vlivem alkoholu nebo drog.
GALERIE
S agresivními a vulgárními pacienty se záchranáři setkávají hlavně o víkendech
Svým chováním přitom blokují telefonní linky pro závažnější případy. „Když se člověk musí dokola věnovat jednomu volajícímu a poslouchat jeho nadávky, jde domů s tím, že toho má opravdu dost,“ přiznala Bělošová. Drzým pacientům se operátoři sice bránit nemohou, proti těm, co volají jen pro legraci, ale mají zbraň. „Operátoři znají číslo volajícího a dokáží ho lokalizovat. Pokud se volání opakuje, policie může číslo zablokovat. Jeho majitel si ho pak musí za poplatek nechat odblokovat,“ popsal mluvčí Turin. Ty, kteří tísňovou linku zneužívají, nebo operátorům vyhrožují, může policie stíhat.
Zákony záchranáře nechrání
Přímo v terénu je situace horší, někteří pacienti se nezdráhají vytáhnout na záchranáře nabitou zbraň. Často musí čelit výhrůžkám a fyzickým útokům pacientů i jejich blízkých. Nejvážnější situace nastávají přímo u pacientů doma – záchranáři nemají na malém prostoru kam utéct. Nebezpečná místa už znají, vyjíždějí na ně v doprovodu policie. Záchranáři také navštěvují kurzy sebeobrany, brněnská fakulta sportovních studií pro ně natočila i instruktážní video.
České zákony zatím záchranáře příliš nechrání. Od roku 2011 sice vedoucí lékař může odmítnout zasahovat v místě, kde by bylo ohroženo zdraví nebo život záchranářů, zákon jim ale nepomůže v případě drobných útoků ze strany opilých pacientů. Takovým agresorům ale už hrozí přísnější tresty – avšak jen pokud zaútočí v okamžiku, kdy jim zdravotníci přímo poskytují pomoc.