Barokní podlahy lednické jízdárny zachránily speciální mikroorganismy

Lednice – Jízdárny lednického zámku se mohou pyšnit historickým unikátem – původními barokními podlahami. Ty svojí rozlohou téměř kilometr čtvereční patří mezi nejrozsáhlejší v Evropě. Zachránit se je podařilo díky speciální technologii, kterou památkáři použili vůbec poprvé. Práce souvisí s celkovou rekonstrukcí jízdáren, na kterou Evropská unie a české úřady vyčlenily téměř půl miliardy korun.

Podlahy lednických jízdáren dnes vypadají stejně jako v 17. století, kdy vznikly. „Je to unikátní už jenom tím, že tu jsou ještě vyšlapaná místa, kde koně stáli. Můžete vidět prohlubně vyhrabané od kopyt,“ ukazoval odborný garant z Národního památkového ústavu Milan Šindler. Mnoho přitom nechybělo a historické podlahy, které se zachovaly pod vrstvou betonu a písku, nahradil nový povrch. Na žádost památkářů byl ale projekt změněn a podlahy zachovány.

Restaurování podlah ovšem bránila jejich silná kontaminace naftou a oleji. „Před rokem 1974 byly jízdárny garáží pro traktory. Absolutní neúcta k památkám nebyla tehdy nic neobvyklého,“ uvedl Šindler. Památkáři se proto spojili s odborníky z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kteří ve svých laboratořích připravují speciální dekontaminační preparát. „Na podlahy byl nanášen nástřik živých mikroorganismů, které kontaminované látky požíraly,“ vysvětlila vedoucí projektu rekonstrukce jízdáren Jarmila Kubešová. Mikroorganismy během několika týdnů rozložily zbytky benzínu, nafty a minerálních olejů na oxid uhličitý a vodu.

2 minuty
O záchraně podlah hovoří památkář Milan Šindler
Zdroj: ČT24

Technologie není novinkou, zatím ji ale firmy používaly pouze k dekontaminaci průmyslových areálů nebo znečištěných vodních ploch. „Na památce byla použita vůbec poprvé. Jsme moc rádi, že se podlahy podařilo zachovat,“ dodala Kubešová. Snad nikde v Evropě není v konírně dochovaná tak rozsáhlá barokní podlaha v původním stavu.

Palác pro koně vedle paláce pro šlechtu

Komplex lednických koníren a jízdáren vznikl v letech 1688–1696  podle projektu známého barokního stavitele Jana Bernarda Fischera z Erlachu. „Konírny měly svůj nezastupitelný význam. Mít je patřilo k bontonu, aby šlechta byla “in„, a to Lichtenštejni v každém případě byli. Jeden palác koní měli v Lednici a druhý ve Vídni,“ vysvětlil Šindler.

Jízdárny byly ve své době skutečným palácem pro koně. Kromě stájí, vybavených mramorovými žleby a dřevěnou podestýlkou, měla zvířata k dispozici i bazén. Jezdcům sloužila krytá jízdárna a kočárovna, zaměstnancům potom několik luxusních bytů. „Když se na ně podíváte, mají sochařskou výzdobu. Fasády jsou pojaty tak bohatě, že když sem přijde dnešní návštěvník a neví, že to sloužilo pro koně, tak objekt považuje za zámek. Rozloha jízdáren a zámku je téměř srovnatelná, takže to byl opravdu palác,“ doplnil Šindler.

Památkáři už opravili venkovní fasády, jízdárny tak i zvenčí září v původní kráse. „Je to původní barokní fasáda, takže ji neviděl nikdo z žijících obyvatel Lednice ani nikdo jiný. Objevili jsme ji až při sundávání svrchních fasád,“ popsal mluvčí vznikajícího Multifunkčního centra zámek Lednice Štěpán Neubauer.

Návštěvník může snadno nabýt dojmu, že fasáda je zdobená sloupovím, jedná se ale jen o iluzi. „Fasáda je dělaná technikou iluzivní malby. Jak už název napovídá, vytváří iluzi sloupoví a okenních rámů, takže vypadají opravdu velmi autenticky,“ vysvětlil Neubauer.

Záchrana za půl miliardy

Lednice hledala finance na opravu zchátralých jízdáren pětadvacet let. Teprve loni ale dosáhla na evropské dotace. Tolik potřebná rekonstrukce za půl miliardy korun začala v červnu 2012. Veškeré práce jsou prováděny v nejpřísnějším režimu ochrany takzvané vzorové obnovy, kdy jsou při opravě používány stejné materiály a postupy jako v době, ze které památka pochází. Jízdárny se do října 2013 promění v multifunkční centrum pro výstavy, koncerty, společenské akce a ekologickou výchovu. V opravených prostorách vznikne i výuková expozice o Lednicko-valtickém areálu, památce na seznamu UNESCO.

Lednické zámecké jízdárny

Jedná se o architektonickou památku, která se nachází vedle zámku Lednice. V letech 1688–1696 byl podle projektu Jana Bernarda Fischera z Erlachu západně od zámku vybudován monumentální komplex trojkřídlé stáje s jízdárnami dokončený Domenikem Martinellim. V současné době jde o nejstarší dochovanou část zámku. Na nádvoří vede trojice průjezdů se sloupovými portiky a portály oživenými alegorickými sochami z počátku 18. století.

Donedávna se v prostorách jízdáren nacházelo Akvárium Malawi, kde mohli návštěvníci zhlédnout podmořské živočichy z tropické oblasti, a výstavy Tajemná Indonésie a Magický Himálaj cestovatelů Hanzelky, Zikmunda, Stingla a Švaříčka. 

Zdroj: Jižní Morava

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...