Vranovsko skrývá neobvyklé bunkry z války

Vranovsko – Unikátním svědectvím bojů v pohraničí s Rakouskem jsou dodnes betonové bunkry na Vranovsku. V hojném počtu je mohou objevovat návštěvníci Národního parku Podyjí. Desítky z nich měly za války zcela zásadní úkol. Ochránit před útokem Vranovskou přehradu.

„Vranovská přehrada byla vždy strategická. Jednak se z ní dá ovládat dolní tok Dyje a také tam hrozilo velké nebezpečí, pokud by došlo k jejímu protržení. Zatopilo by se Znojmo a odnesla by to i Břeclav,“ popsal autor knihy o Vranovské přehradě Miroslav Vaněk.

Bunkry nejsou pro milovníky historie zajímavé pouze svou zachovalostí. Vzhledem ke složitému terénu v Podyjí vznikaly i velmi nevídané skrýše. Jeden bunkr například stojí přímo na skále pod vranovským zámkem. „Protože nebylo možné pevnost postavit jinak, byl zvolen typ dvoupatrové pevnůstky,“ vysvětlil Martin Kouřil ze Správy národního parku Podyjí.

Hovoří Martin Kouřil ze Správy národního parku Podyjí (zdroj: ČT24)

V bunkru se někdy tísnilo i sedm vojáků naráz. Bojovat však přímo na místě nikdy nemuseli. Pravděpodobně jim napomohl velice složitý terén. Jinde ale takové štěstí neměli. „V jiných oblastech Podyjí došlo k těžkým bojům mezi vojáky a rakouskou domobranou,“ řekl Vaněk.

Zámek na ochranu nestačil

Od desátého století až do třicátých let dvacátého století střežil hranice s Rakouskem vranovský zámek. Ve skutečnosti se nejedná o zámek, ale o gotickou pevnost. Sám by ale na ochranu území, a zejména strategického bodu, jakým je přehrada, nestačil. Proto byly na území národního parku vybudovány desítky bunkrů.

Ty nikdy přehradu přímo chránit nemusely, ačkoliv jí jednou hrozilo bezprostřední nebezpečí. Nakonec ale bombardéry vodní hladinu pouze minuly. „Zřejmě kvůli tomu, že měla přehrada maskovací nátěr a byly na ní v sudech nasázené stromy. Když se něco dělo, tak na hladinu vysypali saze, aby se voda neleskla,“ dodal Vaněk. Později se ve vodě nacházely také sítě, které měly zachytit miniponorky a torpéda.  

V padesátých letech byly bunkry obnoveny. „Velká část z nich byla vybavena protiatomovými prvky,“ uvedl Kouřil. Nakonec ale během studené války nemusely být použity. Dodnes je jeden z těchto bunkrů k vidění pod Bítovem v oblasti zvané Kopaninky.

Vydáno pod