Kostnice pod kostelem svatého Jakuba už čeká na první návštěvníky

„Kostnice je unikátní především v obsahu a objemu kosterních pozůstatků, které se zde našly. Nemá být ale jen turistickou atrakcí, priorita je hlavně v pietnosti místa, které se zde návštěvníkům otevře,“ uvedla ředitelka brněnské Turistického a informačního centra Petra Kačírková.

Na přípravu expozice dohlíželi památkáři, historici, antropologové, ale i architekti, kteří navrhli podobu uspořádání kostí tak, aby prostory byly nejen zajímavé pro návštěvníky, ale také dobře odvětrávané. Aby návštěvníkům nehrozilo nebezpečí nákazy, museli pracovníci všechny kosti i prostory pečlivě vydezinfikovat. Jedná se totiž o ostatky lidí, kteří zemřeli na syfilis, choleru či jiné infekční nemoci.

„Když jsme kostnici objevili, tak ten hygienický stav byl opravdu hrozný. Byl způsoben především vlhkostí a plísní, nadále probíhalo tlení kostí. Bylo potřeba učinit řadu opatření, která tlení zastavila. Všechny kosti jsou vyčištěné, všechno je vydezinfikované a zakonzervované, prostor je dobře odvětráván. Lidé se tak opravdu nemusí ničeho bát, expozice je bezpečná a velice zajímavá,“ řekl odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda. Chemickou konzervaci budou pracovníci opakovat každého půl roku.

Záchrana kostí má podle Svobody velký význam také pro budoucí generace, mohou posloužit i jako důležité DNA vzorky k výzkumným účelům. Jedna z komor zůstala v takřka nedotčeném stavu také proto, aby si lidé dovedli představit, jak se v minulosti pohřbívalo.

Historie kostnice u sv. Jakuba

Hřbitov u kostela sv. Jakuba na dnešním Jakubském náměstí existoval již na počátku 13. století. Stejně jako další městské hřbitovy byl založen uvnitř hradeb, které bránily pozdějšímu rozšiřování. Kapacita brzo přestávala potřebám rostoucího města stačit, proto byl zaveden výměnný systém pohřbívání: po uplynutí 10 až 12 let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl pohřben další zemřelý. Obsah původních hrobů se pak ukládal do speciálních podzemních objektů – osárií neboli kostnic.

Přímo pod dlažbou svatojakubského kostela byla k těmto účelům pravděpodobně v 17. století zřízena tříkomorová krypta. Zpočátku se zaplňovala zvolna, ale od poloviny 18. století zde začaly vznikat dvě velké pravidelné hranice tvořené ostatky ze zrušených kostelních hrobek. Po naplnění krypty i kostnice pod hřbitovem bylo vstupní schodiště z hlavní lodi kostela uzavřeno kamennou deskou s latinským nápisem. Postupem doby se na kostnici, její velikost i umístění zapomnělo.

O to větší překvapení přinesl rok 2001, kdy začal před úpravami Jakubského náměstí systematický průzkum podzemí. Několik sond do hloubky čtyř metrů potvrdilo existenci rozsáhlého pohřebního komplexu. Z dosud provedených antropologických rozborů vyplývá, že jsou zde pochovány oběti středověkých morových a cholerových ran, válečných událostí z doby třicetileté války a švédského obléhání.

Zdroj: www.ticbrno.cz

Slavnostní otevření kostnice naplánovalo brněnské Turistické a informační centrum na středu 20. června. První návštěvníci tam vstoupí o dva dny později. Jedna prohlídka pojme asi pětadvacet lidí. „Nejde ani o to, že by se sem více lidí najednou nevešlo, ale spíše o to, aby si návštěvník užil tu úchvatnou atmosféru,“ vysvětlila Kačírková.

Město si pro své podzemí nechalo dokonce složit autorskou hudbu, která má prohloubit zážitek z prohlídky. Kromě kosterních ostatků si lidé budou moci prohlédnout také spoustu dalších zajímavých nálezů z odkrytých hrobů, například šperky či drobné předměty denní potřeby.

Otevření se zpozdilo kvůli překvapivým objevům

Kostnice pod kostelem svatého Jakuba v Brně je po francouzském Douaumontu druhá největší v Evropě. Ačkoliv měla být zpřístupněna už v dubnu, práce se o několik týdnů protáhly kvůli nečekanému objevu archeologů letos v lednu. V zadní části krypty objevili dalších 500 hrobů. Kosti tam byly poskládané zvláštním způsobem, proto se je památkáři rozhodli zachovat v originální podobě.

Kromě těchto hrobů na dně kostnice našli také 24 rakví s kosterními ostatky, které zřejmě patřily významným brněnským patricijům a církevním hodnostářům. Podle odhadů je v kryptě pohřbeno až 50 tisíc lidských koster.

Společně s Labyrintem pod Zelným trhem a Mincminstrovským sklepem bude kostnice tvořit komplex, který dá zájemcům nahlédnout do podzemí královského města. Brnu má přinést nové turistické lákadlo. Pyšnit se město může také nedávno opravenými vilami – Tugendhat a Jurkovičovou – nebo zmodernizovanou hvězdárnou s planetáriem.